Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Čeština a její útvary


Spisovná čeština

- Reprezentativní útvar národního jazyka, jednotný na celém území ( jazyk státních a úředních dokumentů, literatury, jednací jazyk na veřejnosti - v tisku, rozhlase, televizi, ve škole ap.)
- Vznikla na základě středočeského nářečí
- Hovorová čeština = mluvená podoba spisovné češtiny; v běžném osobním styku (neužívá tvarů knižních, volnější stavba větná, méně přesné formulace, emocionální prvky, např. moc krásný, můžu, nesem, to je fakt)

Nespisovné útvary jazyky

a) nářečí (dialekty)

- místně a zeměpisně odlišné (odraz feudální rozdrobenosti); rozdíly ve slovní zásobě, hláskosloví, tvarosloví
- v současné době se nářečí rozdíly stírají (jsou jen v mluvě starších, častěji na vesnici) pod vlivem školy, hromadných sdělovacích prostředků, rozmachu dopravy a snadného pohybu obyvatel. - Pozůstatky v Čechách okraj. oblastech (chodské, podkrkonošské nářečí), na Moravě zřetelnější rozdíly (větší vzdálenost od jazykového centra) oblast: hanácká (střední Morava), moravskoslovenská (jihových. Morava), lašská (severovýchodní Morava a Slezsko)

b) Vznik nadnářečních útvarů (interdialekty)

- větší oblasti společných nářečních znaků, např. interdialekt hanácký lašský,

- nejdůležitější je obecná čeština - na většin Čech i na Moravě, vyvíjí tlak i na spisovný jazyk

c) Sociální diferenciace češtiny

- rozdíly v slovníku a frazeologii
- profesní mluva - mluva v různých povolání
- slang - mluva zájmových skupin; emocionální zabarvení
- argot - mluva společensky deklasovaných vrstev


Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.