Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): Nikja    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Jan Werich -Fimfárum


Werich Jan
(06.02.1905 - 31.10.1980)

Fimfárum
Nakladatelství: Československý spisovatel
Rok vydání: 1987
Počet stran: 220
Ilustrátor: Jiří Trnka

1. pohádka - JAK NA ŠUMAVĚ OBŘI VYHYNULI:

Jeden obr přišel s nápadem, že si obři stoupnou při západu slunce na špičky a budou zkoumat, kdo je větší. Pak začali podvádět. Jeden řekl, že je největší, a to namíchlo další. Začali se prát, lidi z údolí utíkali a až za sedm týdnů se zvednul mrak, který vzniknul od té pranice. A až za 600 let se do údolí vrátili lidé. A tak by měla být Hra na většího na vždy zakázaná.

Charakteristika:
Obři: jsou jako malé děti

2. pohádka - O RYBÁŘI A JEHO ŽENĚ:

Bydlel jednou rybář s rybářkou v lahvi od octa na břehu moře. Rybář šel lovit a chytil zlatou rybu. Pustil ji. Šel domů a pověděl o tom rybářce. Ta mu řekla, ať za to, že rybě nechal život, jí jde prosit o chalupu. Stalo se, ženě to nestačilo a pak chtěla vilu, potom chtěla být králem, císařem, papežem a nakonec Pánem Bohem. Ryba rybářovi k poslednímu přání řekla: \"Jdi domů, najdeš ji v láhvi od octa.\"

Charakteristika:
Rybář: skáče, jak rybářka píská
Rybářka: chamtivá

3. pohádka - FIMFÁRUM:

Ve vesnici Nejdedále, které vládl ještě kníže, kdysi žil kovář. Měl krásnou ženu. Knížeti veškerý majetek spravoval jeho první lokaj, který si začal s kovářkou. Chtěli se kováře zbavit, a tak lokaj řekl knížeti, že kovář pomlouvá kníže, a ten řekl ať kovář uková řetěz tak dlouhý, že jím půjde knížecí palác třikrát obtočit, jinak zemře. Kovář si spočítal že to nejde a tak se šel radši do lesa oběsit. Potkal čerta, který mu řetěz dal. Pak měl vodu z říčky převést do zámeckého parku. Pomohl mu vodník. Nakonec měl přinést Fimfárum. Kníže si myslel, že to nic není, ale kovář na radu vodníka našel čerta a ten mu za tři zlé duše, které si poté vybere, Fimfárum dal. Byl to proutek, kterým když se něco švihlo, tak to hned znehybnělo. Měl jít domů, nechat pušku v lese, vylézt na půdu a jakmile jeho puška vystřelí, má se podívat dolů. Šel na půdu a po výstřelu se podíval dolů. Byli tam kovářka s lokajem a kovář je švihnul. Ten křik probudil kovářovu tchýni. Tu taky švihnul a kovářku s lokajem k sobě svázal. Šel s nimi na náves a zrovna tam šli pastýři. Kráva vyskočila tchýni na záda, do toho přišli ovce a kovář, protože se z toho mohl zbláznit, švihl proutkem. čert si potom přišel pro duše lokaje, kovářky a tchýně. Poté kovář odešel a nikdo už ho nikdy neviděl.

Charakteristika:
Kovář: chytrý, silný
Kovářka: zlomyslná
Lokaj: zlý

CITÁT Z KNIHY (str. 63)

Čupera otevře oči, a kouká jako blázen. Leží na bílé posteli, nad ním se sklánějí čerti, vymydlení, v bílých pláštích, a podivnou řečí si o něm povídají.


KRÁTCE O AUTOROVI:

Jan Werich se narodil 6. února 1905, zemřel 31. října 1980. Byl to český herec, dramatik, prozaik. V roce 1927 s Jiřím Voskovcem napsal dílo Vest pocket revue, ovlivněnou dadaistickou poetikou. S touto inscenací vstoupili do Osvobozeneckého divadla a společně napsali řadu satirických revue (Smoking revue, Sever proti Jihu, Golem), kde vytvářeli ústřední hereckou dvojici oslovující originálním slovním humorem generačně spřízněné publikum. Hrál v řadě filmů (Pudr a benzín, Hej rup!). Po uzavření Osvobozeneckého divadla emigroval do USA s J.Voskovcem a J.Ježkem. Po 2. světové válce chtěl s Voskovcem obnovit Osvobozenecké divadlo ale nepovedlo se. Působil v řadě divadel (v letech 1956-61 byl ředitelem divadla ABC). Je autorem esejí, povídek a pohádek (Fimfárum, Potlach, Italské prázdniny).
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.