Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Werich - Fimfárum


Ilustroval: Jiří Trnka

Vydalo: nakladatelství Československý spisovatel v roce 1963





Královna Koloběžka první: V jednom malém království žil mlynář a rybář. Oba bydleli blízko sebe ? samozřejmě u řeky. Oba také ke svému živobytí potřebují vodu a tak se o ni pořád přeli. Život jim plynul v hádkách a naschválnostech a řemeslo zahálelo.
Jednou se jedna z jejich dalších hádek dostala od okresní soudní komory až k Nejvyššímu soudu a odtud až k panu Králi. Král pozorně vyslechl obě dvě strany, nakoukl do kupy lejster a spisů a došel k názoru, že příčinou není ani tak voda jako spíš nedobrá vůle lidí. Král chvíli přemýšlel a pak vyslovil tři hádanky:?Řekněte mi co se lidem nejvíce vyplatí, dále, co je na světě nejsladší, a pak kdo je největší nepřítel člověka.? Nejdříve chtěl odpověď od mlynáře a ten jestli by to prý nemohlo počkat do zítra, že si to potřebuje promyslet.
Na rybáře před zámkem čekala jeho dcera Zdenička. Tatínek jí vypověděl celý průběh až se dostal k oněm třem hádankám. Zdenička se jen zasměje a prohlásí:??nejvíc se vyplatí když člověk člověku pomáhá. Nejsladší na světě je podstivý spánek a největším nepřítelem je prý hloupý člověk.?
Druhý den se všichni na poledne sešli v soudním sálu a mlynář a rybář řekli co vymysleli. Král mlynáře za jeho odpověď vyhodil a na rybářovi poznal, že to nemá ze svojí hlavy. Král chtěl vědět odkud to má a rybář mu povídá, že mu všechno poradila jeho dcera Zdenička. Král si přál jí poznat. Když se poznali, tak se vzali, ale Zdenička musela slíbit, že se králi nebude nikdy plést do vladaření.
Jednou se ale vyskytl problém s prodejci koní. Jeden z nich prodával kobyly a ten druhý zase valachy. Jedné z kobyl se narodilo hříbě, ale uteklo druhý den bylo nalezeno objeveno u svého otce ? valacha. Oba dva prodejci prohlašovali, že hříbě je právě jejich a ne toho druhého. Král řekl, že když se hříbě našlo pod valachem, tak patří prodejci valachů. Do sporu se začala plést Zdenička a právem oba rozsoudila ? jenže porušila svůj slib a Král jí oznámil, že musí opustit zámek, ale že si může vzít co je jí nejmilejší. Zdenička tedy zabalila Krále do koberce a odnesla si ho domů.
Nakonec se všichni usmířili, Zdenička se přejmenovala na Královnu Koloběžku první a spokojeně a dobře vládla království.

Fimfárum: Celá povídka se odehrává ve vesnici s podivným názvem Nejdedále. Ve vesnici je
náves, kde stojí velké kamenné sousoší, spíš pomník. Na tom pomníku je vyobrazen býk jak stojí na zadních nohách a předníma se opírá o záda vyděšené stařeny. Před tou stařenou je mladý pár a ještě pár zvířat. Hned za pomníkem byla kovárna, kde žil kovář se svojí mladou krásnou ženou Tenkrát vesnice Nejdedál patřila ještě knížeti pánu, kterému spravoval celý jeho majetek jeho první lokaj.
Kovářova žena se začala s tím lokajem za zády svého manžela tajně stýkat. A čím víc se ta kovářka s tím lokajem milovali, tím víc jim ten kovář stál v cestě. A jak prej to zaonačit aby kovář už nebyl. Kovářka s lokajem vymýšleli jak se kováře zbavit. Lokaj tedy zašel za knížetem a pokaždé si na kováře něco vymyslel, aby kovář musel vykonat určitý úkol jinak dostane provaz.
Nejdříve měl ukovat řetěz se kterým by se dal knížecký zámek obtočit třikrát. S tímto úkolem mu pomohl čert, kterého potkal v lese.
Podruhé měl za jednu noc přemístit vodu z řeky do zámeckého parku. Tento úkol za kováře splnil vodník Čochtan z nedalekého rybníka.
A když už lokaj nevěděl co si na kováře vymyslet. Vymysleli s kovářkou fimfárum. Ať jim ho kovář přinese. S tímhle si už kovář rady nevěděl a ani nevěděl za kým si jít pro pomoc. Nejdříve ho napadlo zajít za Čochtanem. Ten mu neporadil, ale poslal ho znovu za čertem. Čert dal kováři fimfárum výměnou za tři duše zlých lidí. Kováře nikdo nenapadal a tak mu dal čert čas na rozmyšlenou
. Fimfárum je jen o chlup tenčí, než ta nejtenčí rákoska a je to světový unikát. Když jím někdo
švihne, tak všechno co se hýbe zkamení a nehýbe se to dokud se nešvihne podruhé.
Kovář přišel tajně domů a když viděl jak jeho žena s lokajem radostně tancují, švihl a oba zkameněli, pak je svázal. Z toho všeho hluku se probudila matka mladé kovářky a chtěla mladý pár bránit. Kovář vezme fimfárum a švih! Baba zůstala stát, jako když přimrzne.
Další den vstal, odvedl všechny na náměstí a tam se seběhla celá vesnice a kovář v tom zmatku švihnul a všechno zkamenělo ? kovářka a lokaj, baba, zvířata?
Kovář se odstěhoval do daleké vesnice, znovu se vdal a žil spokojený život.


O rybáři a jeho ženě: Byl rybář a měl ženu. Oba bydlili na břehu moře ve veliké láhvi od
octa. Jednou rybář v moři chytil zlatou rybku, která mu slíbila, že když jí pustí zpět, tak mu splní přání. Rybář nic nechtěl, ale když přišel domů a vše vyprávěl ženě, tak ta mu vynadala a řekla mu ať se tam vrátí a řekne rybě o novou chatku. Rybář jde tedy za rybou a prosí ji. Ryba řekne, že až přijde domu bude mít novou chatku. A rybářka si řekne, že když si mohla povědět o chatku může i dům, o hrad, o palác ? Nakonec chce být i Pánbůh. Ryba se naštve a skončí to tím, že oba znovu bydlí ve veliké láhvi od octa..

Až opadá listí z dubu: V jedné vesnici je užíváno jedno pořekadlo ? až opadá listí z dubu. První to tam řekl sedlák Čupera. Čupera pil a propil všechno co měl. Měl krásnou ženu Julinku a ta pořád plakala. Říkala mu aby se rozhodl mezi ní a kořalkou, ale Čupera pil dál. Když jednou Čupera šel ve vedru po poli začal se zvedat vítr. Stál před ním čert a nabídl mu, že mu pomůže. Za to však chtěl, aby se Čupera upsal krví a aby odevzdal to o čem neví, že má doma. Čupera podepsal. Julince se narodil synáček Jeník. Čupera už věděl co se stalo. Posledních pět let se bál. Jednou seděl pod jabloní a klepla ho padavka, když se ohlídl na větev ze které spadla uviděl papírek, kde bylo napsáno: Za týden. Věděl kolik uhodilo a opil se. Čupera nevěděl co dělat a chtěl se oběsit. Potkala ho babka, která mu poradila. Společně pak vyzráli na čerta.
Po nějaké době se Čupera znovu upsal čertovi, ať si pro něj přijde až opadá listí z dubu. Listí z dubu vlastně nikdy neopadá, protože na to staré už vyrůstá nové.

Lakomá Barka: Celá povídka se odehrává v Dejvicích kde žili samí lakomí lidé. Jednou farář navrhl, že by mohli s Barkou darovat místnímu učiteli prase, protože mají málo peněz a hodně dětí. Barka nechtěla. Učitele také napadlo, že by mohl od faráře dostat prase. Když se nic nestalo, došel si učitel pro prase sám a zabil ho. Druhý den si Barka s farářem všimli, že prase je mrtvé potřebovali se ho zbavit aby ?lidi neřekli.? Učitel se ochotně nabídne a odnese ho domů a tam ho celá jejich rodina sní. Barce to bylo divné. Šla k učiteli se podívat a viděla jak celá rodina jí jejich prase. Jak tak koukala, tak uklouzla a spadla a praštila se do hlavy. Učitel to zpozoroval a šel za ní. Myslel si, že Barka je mrtvá a potřeboval se jí zbavit. Učitel ho odvedl ke známému škudlíři Kubátovi. Kubát si myslí, že to je zloděj a praští jí přes hlavu cepem. Pak si také myslí, že je mrtvá a chce jí odnést k učitelovi do třídy. Cestou potká nějakého chlapa ? místního starostu, který byl pytlačit a omylem si vymění svoje pytle. U ?starostů? doma omdlela paní starostová když uviděla Barku. Starosta na ní vylil vodu a vzbudily se obě. Další den Kubát a učitel o ničem nevěděli. A tím to končí. Všichni zůstali takoví jací byli.

Chlap, děd, vnuk, pes a hrob - ÚSPORNÁ POHÁDKA POMOCÍ JEDNOSLABIČNÝCH SLOV ANEB CHVÁLA ČEŠTINY:
Příběh začína, když chlap dostane hlad a chce krást.. Tak šel po vesnici a uviděl nápis:?Zlý pes?. Řekl si že se ho nebude bát a pujde si něco uloupit. Pes si toho všiml a začal výt až vzbudil pána, tan vzal zbraň a šel se podívat co se děje. Začali se prát. Protože chlap byl mlád podařilo se mu utéct. Pes běžel za chlapem a v tu přiběh vnuk a diví se co se děje. Chlap utíká ke stáji. Kolem jde chlap na koni, vytáhne svůj kolt a stisk. Chlap jek a kůň se vzpjal. Chlap ukrad také toho koně a ujel. Po chvíli šel děd s vnukem a psem a šli chlapa najít. Našli ho jak byl mrtvý na stromě.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.