Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Řím


2.tisíciletí př.Kr. (doba železná): Příchod italických kmenů, hovořících indoevropskými jazyky do Itálie
Etruskové: První vyspělou civilizaci v Itálii vytvořili v 8. století.
Jádrem etruského území byla dnešní Toskána, kde vznikla nejstarší etruská města.
Původ Etrusků:
1. Přišli do Itálie z maloasijské Lýdie (podle Hérodota).
2. Patřili k původnímu italskému obyvatelstvu (Dionýsios z Halikarmássu).
3. Přišli ze severu (Livius).
Pozn.: Etruštinu nelze rozluštit.
6. a 7.století -
-vrchol moci: loďstvo ovládá Tyrrhénské moře
-obsazení rozsáhlé oblasti mimo Erturii
-vliv etruského umění a kultury se rozšířil po celé střední Itálii
-S-pronikli přes Apeniny k Pádu
-J-ovládají úrodnou Kampánii
První kontakt s Řeky :
ovlivnění náboženských představ a umělecké tvorby Etrusků, politicky a vojensky si ale konkurovali
Konec moci:
1. roku 474 př.Kr.: porážka u Kýmé - konec etruské námořní moci
2. 5.století př.Kr.: Semnité je vypudili z Kampánie
3. 4.století př.Kr.: nájezdy Keltů - oslabení
4. 3.století př.Kr.: Římané ovládli Erturii
Konec moci Etrusků ale neznamenal jejich úplný odchod. Mnoho rodin v Římě žilo. Řím byl vstřícný i k přistěhovalcům.

Přínos: V 6. století př.Kr. etruskové ovládali vesnice na římském území a pustili se do budování města. Odvodnili bažiny mezi římskými pahorky vybudováním mohutné stoky zvané cloaca maxima, která odváděla vodu do Tiberu. Postavili pevnost a monumentální chrám na Kapitolu.

Římané převzali:Písmo a mnohé náboženské kulty a zvyklosti (věštění z letu ptáků a vnitřností zvířat).

Archeologie + rozvoj města:
Nejstarší stopy osídlení na území jsou již z doby bronzové. Většina nálezů je až z 9. století př.Kr. Jedná se ale o základy doškových chalup, které tehdy stály na sedmi římských pahorcích. Až během 7.století př.Kr. Řím získával městský charakter. Počátkem 4.století př.Kr. město podstatně zvýšilo svou obranyschopnost, když vybudovalo Serviovy hradby.

Poloha: Leží na dolním toku Tiberu na místě, kde byl přes řeku brod.
Výhody :dobré spojení s etruskými městy v Kampánii a Toscaně

Založení Říma
Samotní Římané odvozovali svůj původ od Trójanů, kteří se po zničení svého města pod vedením Aineia vydali k ústí Tiberu a spojili se s místním obyvatelstvem. Aineias si vzal za ženu dcerukrále Latina Lavinii. Aineiův syn Ascanius založil Albu Longu. Rhea Silvia byla jedinoudcerou Numitora, krále Alby Longy. Králův bratr Amulius se zmocní trůnu a přinutí Rheu, aby se stala vestálkou. Vyznavačky kultu bohyně Vesty musely zůstat pannou (Numitor by tedy neměl žádného přímého dědice, který by se Amuliovi postavil. Rhea ale byla znásilněna bohem Martem a porodila dvojčata. Amulius je nechal v košíku hodit do Tiberu. Košík uvízl na břehu na úpatí pahorku Palatinu, kde děti zahřívala a krmila vlčice (zvíře zasvěcené Martovi). Poté se jich ujal pastýř se svou ženou. Když oba dospěli, jejich děd Numitor je poznal. Bratři zabili Amulia, dosadili děda na trůn a rozhodli se založit nové město na místě, kde byli zachráněni. Ustanovili si, že kdo uvidí znamení s větší hodnotou, po tom se bude město jmenovat. Remus vystoupil na vrcholek Aventina a jako první uviděl 6 supů. Romulus z Palatina jich za chvíli viděl 12. Bratři se dostali do sporu a Romulus zabil Rema. Podle jiné verze se hovoří o tom, že Remus opustí zem Italiků a založí město Remeš.
Romulus vládnul velmi dlouho, a pak jednoho dne zmizel. Lid byl ujišťován, že ho odnesli bohové a že se pod jménem Quirinus stal také bohem. Tato nadpřirozená smrt se spíše vykládá jako šikovně maskovaná politická vražda.
Georges Dumézil odhalil, že většina příběhů, které mají vykreslovat první staletí existence Říma, vycházejí z mnohem starších vypravěčských schémat, existujících v mytologiích jiných národů. (Paradoxem je, že poslední římský císař, který byl svržen byrbarskými kmeny roku 476 po Kr., se jmenoval Romulus. Rok jeho pádu je považováno za počátek středověku.)
Po Romulovi vládlo dalších 6 králů, střídavě sabinského a latinského rodu, až do roku 509 př.Kr., kdy byla podle tradice založena republika po svržení Tarquinia aristokraty. Toto tradiční datum se považuje za "převzaté". Přesně v tomto roce byli totiž vyhnáni tyrani z Athén. Když se Římané setkali s vyspělejší řeckou kulturou, usilovali o to, aby své dějiny zapojili do kontextu řeckého světa.
Politická a sociální organizace Říma: Romulus si vybral stovku "otců", aby mu radili. Také zorganizoval armádu 3000 pěšáků a 300 jezdců.
Království nebylo v raném Římě dědičné. Když král zemřel, střídali se ve vládě senátoři. Postupně každý z nich vládl pět dní až do doby, kdy se podařilo najít vhodného nástupce. Bylo normálním postupem, že auguři (odborníci ve věštění) požádali bohy, aby ukázali svůj souhlas sesláním příznivého znamení. Král měl vojenskou, soudní a náboženskou moc.
Otcové byli zástupci skupin velkého sociálního významu, které senazývaly gentes. V historickém období nebyl základní jednotkou římské společnosti gens, ale rodina. Římská familia zahrnovala celá hospodářství, majetek i osoby, a byla kontrolována hlavou domácnosti, pater familias. Ten měl neomezenou autoritu nad členy domácnosti.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.