Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Vývoj Čr po revoluci


Po listopadu 1989 se k moci dostala nová vláda, která po volbách v červnu 1990 začala zavádět hospodářské reformy. Byly zrušeny dotace na potraviny, devalvována měna, sjednocen obchodní a turistický kurs, zvýšeny ceny benzínu, energie a poplatky za dopravu. Reforma se rozvinula v lednu 1991. Byla podpořena dispozičním úvěrem od MMF ve výši 620 miliónů dolarů. Jedním z prvních rozhodnutí nové vlády bylo podání žádosti o přijetí do této organizace a Světové banky. Stalo se tak 20. září 1990. Fond zahájil program technické pomoci (hlavně národní bance), aby pomohl transformaci na tržní ekonomiku.
Československá zahraniční politika obnovila nezávislost a suverenitu ČSFR. Z území ČSFR byly před koncem června 1991 staženy všechny sovětské ozbrojené síly.
Zapojením do nejvýznamnějších mezinárodních finančních a měnových organizací (MMF, OECD, Světová banka,...) se začínáme začleňovat do světové ekonomiky. Při rozvíjení bilaterálních vztahů se ČSFR zaměřila především na jejich normalizaci.
Teritoriální strukturu zahraničně obchodních vztahů v letech 1991 a 1992 prolongovala trend reorientace ze zemí RVHP do zemí s vyspělou tržní ekonomikou, zejména členských zemí EU tehdy ES. Za problematický lze označit vývoj dynamiky zahraničního obchodu s bývalým SSSR: český vývoz mezi léty 91 a 92 poklesl o více než 50 % bodů, zatímco dovoz se ve stejném období zvýšil o více než 4 % bodů s výsledným pasívem obchodní bilance ve výši cca. 30 mld. Kč. Podíl pěti sousedících zemí - SRN, Rakouska, Maďarska, Polska a bývalého SSSR činil v roce 1992 58 % českého vývozu a 61 % českého dovozu.
Relativně nejvyšší dynamiky ve vývozu České republiky bylo dosaženo v případě vývozu surovin, paliv a polotovarných položek, naopak vývoz strojů se mezi léty 1991 a 1992 snížil. Pro komoditní strukturu českého dovozu i jeho dynamiku je nejpodstatnější charakteristikou vysoký nárůst dovozu skupiny strojů a dopravních prostředků.
Tendence ve vývoji zahraničního obchodu ČR odrážejí do určité míry i procesy probíhající ve světové ekonomice, jsou spjaty především s celkovým hospodářským vývojem zemí ES, s ochotou těchto, ale i dalších zemí realizovat obchodně politické záměry asociačních a liberalizačních procesů (zejména uvolňování dovozních omezení).
Během roku 1992 došlo k rozpadu federace a k 1. 1. 1993 ke vzniku České republiky a Slovenské republiky jako nezávislých států. Výchozí pozice české ekonomiky byla celkově příznivější, než u ekonomiky slovenské. Rozpad federální ekonomiky nastal uprostřed transformačního procesu.
Celková liberalizace cen a zahraničního obchodu znamenala určitou míru otevření ekonomiky pro zahraniční konkurenci. Prakticky dovršením byla malá privatizace, pomaleji však postupovala privatizace velká. Koncem roku 1992 se soukromý sektor podílel více než 60 % na výkonech maloobchodu, více než třetinou na produkci stavebnictví, avšak pětinou na výrobě průmyslu. V České republice vytvářel na konci roku 1992 soukromý sektor 22 % hrubého domácího produktu.
V roce 1992 plynulo 93 % přílivu zahraničních přímých investic do České republiky. Obchod mezi Českou a Slovenskou republikou byl za rok 1992 charakterizován poklesem vývozu z ČR do SR, a to téměř o 17 % oproti roku 1991. Závislost slovenské ekonomiky na ekonomice české se však poněkud zvýšila, zejména v určitých komoditách, jako potraviny, suroviny a paliva. Přitom pokles vývozu průmyslových výrobků ze Slovenska do ČR (o 27 %) byl vyšší než z ČR do SR (pokles o 22 %). Český vývoz do SR poklesl zhruba na 60 % a dovoz ze SR zhruba na polovinu.
Ve srovnání s přibližně 50 specializovanými společnostmi oprávněnými provádět v podmínkách uplatňování monopolu zahraničního obchodu vývoz či dovoz se počet zahraničněobchodních subjektů a dosáhl úrovně cca. 4 000.
Zahraniční obchod České republiky začíná vykazovat značný deficit. Od května roku 1994 je jeho saldo trvale pasivní a navíc tento deficit permanentně narůstá. Příčinou nebyl ani tak vývoz, který v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně rostl o 3 %, nýbrž masivní růst dovozu, který v tomtéž období vzrostl o neuvěřitelných 35,3 %. Saldo služeb, jehož zdrojem jsou zejména cestovní ruch, dopravní služby a poplatky za tranzit plynu, končí přebytkem.
V pětiletém transformačním období byly vytvořeny základní věcné i legislativní podmínky pro fungování ekonomiky v tržním prostředí. Byla odstraněna většina přímých a nepřímých dotací ze státního rozpočtu. Nový kurs se stal pevnou kotvou ekonomické transformace. Regulace zůstává u výrazně monopolních odvětví, jako elektrárenství, plynárenství, doprava, spoje nebo vodárenství.
Byl zaveden nový daňový systém konformní s evropským standardem, zformovala se soustava sociálního a nemocenského zabezpečení. Byla vytvořena nová ekonomická vazba ke slovenskému hospodářství a po rozdělení státu došlo k výměně platidel. Postupně se zvýšil podíl nestátního sektoru, který nyní tvoří asi 80 % HDP. V roce 1994 nastal také významný krok k volné směnitelnosti české koruny. Snížila se těžba uhlí, výroba černých kovů, zbrojní výroba, poklesla zemědělská výroba i bytová výstavba. Vzrostla rozmanitost výrobků a služeb na spotřebitelském trhu, jejich kvalita i užitné vlastnosti.
ČNB odhaduje, že v období let 1989 až 1994 zaznamenala tvorba HDP ve stálých cenách pokles o přibližně 19 %, přitom již rok 1993 lze označit za rok zastavení propadu a rok následující za počátek ekonomického oživení.
Rok 1994 byl rokem rámcově ukončené privatizace. Jeho hlavní charakteristikou byla pokračující makroekonomická stabilizace projevující se stoupajícím HDP, klesající mírou inflace, nízkou mírou nezaměstnanosti, přebytkem státního rozpočtu a mírným růstem reálné mzdy. Důvěra zahraničních i domácích investorů stoupala, došlo k přílivu kapitálu a oživení domácích investic.
Objem dovozu v roce 1994 dosáhl 430,9 mld. Kč (oproti roku 1993 nárůst o 15 %), objem vývozu ve stejném období dosáhl částky 410,2 mld. Kč (nárůst jen o 6,5 %). Bilance zahraničního obchodu za rok 1994 tedy skončila schodkem 10,7 mld. Kč. Česká ekonomika dosahuje přírůstku HDP 2,6 % a inflace 10 %.
Rok 1995 byl ve znamení ještě většího propadu bilance zahraničního obchodu, saldo činilo 95,7 mld. Kč (objem dovozu 670,4 mld. Kč, vývoz 574,7 mld. Kč). Oproti roku 1994 vzrostl HDP o 4,1 %, hrubá zadluženost činila 16,5 mld. USD.
Rok 1996 je charakterizován všeobecně očekávaným pasívem ve výši 160,3 mld. Kč. Z vnitřních faktorů, které způsobily propad obchodní bilance, připomeňme nedostatečnou konkurenceschopnost domácích výrobků a nadhodnocenou korunu vůči ostatním volně směnitelným měnám - vývozy se tak staly drahé a cena dovozů se neustále snižovala. Z vnějších faktorů mělo největší vliv na vývoj obchodu se západem zpomalení ekonomického růstu zemí EU.
Z hlediska teritoriální skladby jsou rozhodujícími dodavateli země s vyspělou ekonomikou (70,6 % z celkového dovozu). Dovoz z evropských zemí s přechodovou ekonomikou činil 23,4 % dovozu, narozdíl od vyspělých ekonomik však obchodní bilance s touto skupinou zemí vykazuje aktivum. Nejdynamičtěji se vyvíjí dovoz z mimoevropských zemí s přechodovou a centrálně řízenou ekonomikou a dovoz z rozvojových zemí (nárůst oproti roku 1995 o 32 %), jejich váha v českém dovozu je však necelých 5 %.
Z hlediska komoditní skladby je nejvýznamnější skupinou dováženého zboží skupina strojů a dopravních prostředků s tím, že se jich podíl neustále zvyšuje - 38,3 % všeho dováženého zboží.
Druhou nejvýznamnější skupinou dovozu ČR jsou tržní výrobky tříděné podle materiálu - na celkovém dovozu představují zhruba pětinu. Chemikálie představují 11,9 % českého dovozu za rok 1996, průmyslové zboží 11 % a vzestupnou tendenci má dovoz minerálních paliv (8,5 % z celkového dovozu) a dovoz potravin a zemědělských výrobků (5,7 % z dovozu za rok 1996).
Rok 1997 byl ve znamení tzv. balíčků a zhoršující se ekonomické situace země. Především dlouhotrvající deficit obchodní bilance a nepříliš radostný stav české ekonomiky donutil vládu přijmout v dubnu roku 1997 opatření, která by tomuto trendu zabránila (tzv. balíček opatření) týkající se jak dovozní, tak vývozní stránky.
Nejdůležitější opatření:
1. změna pravidel o rozhodování o veřejných zakázkách
2. preference domácích dodavatelů při realizaci těchto zakázek a stanovení minimálního podílu tuzemských dodavatelů
3. zavedení dovozních depozit na snížení objemu dovozu
4. transformace centra vnějších ekonomických vztahů, jakožto součásti státní podpory vývozu, posílení našeho obchodního zastoupení v klíčových teritoriích
5. rozšíření pojistných a úvěrových služeb ČEB a EGAP, zejména pojišťování přímých úvěrů a investic v zahraničí
6. zřízení institutu minimálních dovozních cen v zemědělství jako ochrana proti dovozu subvencovaných potravinářských výrobků
7. změna celních kvót pro dovoz potravinářských surovin

Tato opatření měla snížit deficit obchodní bilance o 30 až 50 mld. Kvůli minimálnímu dopadu na domácí inflaci stejně jako nulovému vlivu na posílení koruny (což by přitížilo exportérům) zvolili vládní představitelé pro své korekce hospodářské politiky dovozní depozita. Zavést dovozní depozita navíc může v okamžiku, kdy to požaduje aktuální stav platební bilance. Tato podmínka je splněna, neboť podíl deficitu běžného účtu na HDP dosáhl více než 8,5 %. Se zavedeným opatřením předpokládá vláda bezproblémový souhlas MMF. Dovozci, kteří na naše území přivážejí za obchodním účelem zboží, jsou od 21. 4. 1997 povinni složit dvacet procent dovozní hodnoty u pěti vybraných peněžních ústavů. Ty potom vybranou sumu prostředků každý den odvedou do státní Konsolidační banky, po 180 dnech je částka vrácena dovozci (ovšem bez úroku).
26. května 1997 zrušila ČNB fluktuační pásmo pro pohyb kursu koruny vůči koši měn a koruna začala oslabovat, což pomohlo našim exportérům. 28. května vláda vyhlásila druhý balíček opatření, přiznala hrubé chyby v hospodářské politice a vyhlásila sérii úsporných opatření.
Nejdůležitější makroekonomické údaje za rok 1997: inflace 10,0 %, reálný růst HDP asi 1,4 %, reálný růst průmyslové výroby 3,1 %, míra nezaměstnanosti 4,9 %, pasivum obchodní bilance 140,8 mld. Kč, pasivní saldo státního rozpočtu cca 10 mld. Kč.
Koruna přestala být kotvou ekonomiky a za rok 1997 se propadla vůči německé marce o více než deset procent a proti USD dokonce o čtvrtinu.
Odhad ČSÚ na rok 1998: reálný růst HDP 2,5-3,1 %, průměrná míra inflace 10,5-12 %, deficit zahraničního obchodu 121-129 mld. Kč, podíl deficitu běžného účtu na HDP 4,0-4,5 %, míra nezaměstnanosti na konci roku 1998 5,5-6,0 %.
Náš zahraniční obchod se vyvíjel s obtížemi a nebyl ušetřen prudkých výpadků a dramatických změn, hospodářství naší země a náš zahraniční obchod byl těžce poznamenán dvěma světovými válkami a čtyřicetiletým komunistickým režimem. Ovšem naše výrobky mely v zahraničí dobré jméno a nezbývá než doufat, že toto dobré jméno se nám podaří očistit a současný skorokrizový stav a pasivní obchodní bilance se nám podaří překonat.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.