Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

královna Viktorie


Viktorie (nebo Wiktorie, Alexandrina Viktorie, angl. Victoria), britská královna od 20. června 1837 a indická císařovna. Narodila se 24. května 1819, zemřela 22. ledna 1901. Během její 63 let trvající vlády, nazvané viktoriánskou epochou, Británie vybudovala obrovské impérium, využila zdrojů průmyslové revoluce a stala se jednou z nejrozvinutějších industrializovaných zemí na světě.
[editovat]
Vláda
Viktorie nastoupila na trůn po smrti svého strýce Viléma IV. (vládl 1830-1837). Stala se posledním britským monarchou z hannoverské dynastie. Zprvu se jako velmi mladá královna nechala ve svých politických rozhodnutích ovlivňovat svým ministerským předsedou lordem Melbournem. V roce 1840 se provdala za prince Alberta z německé sasko-koburské dynastie. Viktoriina spřízněnost s německým prostředím měla kořeny už v jejím dětství, jejím rodným jazykem byla němčina, v období své vlády pak podporovala britsko-německé vztahy, cizí ji ale bylo prušáctví, reprezentované zejména Bismarckem.
Z královského manželství s Albertem vzešlo devět potomků. Většina z nich později uzavřela pro Británii politicky výhodné sňatky. Nejstarší dcera princezna Viktorie Adelaida Marie Luisa si vzala pruského prince Fridricha Viléma, pozdějšího císaře. Viktoriin syn Albert Edvard se oženil s dánskou princeznou Alexandrou a stal se dědicem trůnu své matky jako král Edvard VII. Další z potomků (princ Alfred Ernest Albert, princezna Helena Augusta Viktorie a další) se oženili či provdaly za členy jiných významných evropských dynastií.
Za Viktoriiny přítomnosti se roku 1851 konala v Londýně první světová výstava demonstrující britskou politickou a ekonomickou sílu a odhodlanost.
V roce 1861 zemřel princ Albert na tyfus a Viktorie se stala vdovou. Po této události přestala královna prakticky zcela veřejně vystupovat a taktéž zanechala aktivního ovlivňování britské vnitřní politiky, což bylo typické pro první období Viktoriiny vlády.
Británie se politicky stabilizovala jako konstituční monarchie poté, co Viktorie z královských povinností vyzdvihla a začala praktikovat především jejich ceremoniální charakter. Sama podporovala konzervativní politickou stranu, její možnost výběru ministerského předsedy však byla díky ustálenému systému dvou politických stran silně omezena.


Dobová karikatura znázorňující Viktorii a Benjamina Disraeliho: Disraeli nabízí královně císařský titul.
V zahraničních vztazích se nejprve Británie v letech 1854-1856 zúčastnila Krymské války, kdy ve spojenectví s Francií a Tureckem porazila Rusko. Později se v politické oblasti významně prosadil královnin oblíbenec Benjamin Disraeli, nejprve ministerský předseda židovského původu. Roku 1876 navrhl a prosadil pro Viktorii titul císařovna indická, když rok předtím získal pro Británii významný podíl v akciích Suezského průplavu. Kvůli jeho původu však na sebe a přeneseně i na Viktorii stahoval četné antisemitské nálady. Královna Viktorie působila po celou dobu své vlády v mnoha významných mezinárodních politických jednáních jako prostředník a zprostředkovatel.
[editovat]
Viktoriánská epocha a závěr vlády
Když roku 1887 slavila Británie zlaté jubileum královny, již tehdy se Viktorie stala neoddiskutovatelným symbolem své doby. Její blízký vztah k rodině, mateřství a středním vrstvám společnosti předurčoval celospolečenské změny v Británii, umožňující rychlý společenský vzestup i pro příslušníky nižších vrstev. Viktoriánská epocha však také vedla k jisté neupřímnosti, odcizení a uniformovanosti v lidských vztazích, které byly v této podobě nakonec smeteny obdobím první světové války.
V roce 1897 došlo k oslavě královnina diamantového jubilea. Viktorie zemřela o čtyři roky později.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.