Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

První dny okupace


Německá okupace přinesla těžce zkoušenému národu další otřes, třebaže většina si uvědomila, že je to jen vyústění mnichovského diktátu. Život však musel jít dál, útěchu a povzbuzení měla přinést jako vždy v těžkých chvílích slavná minulost národa. Tichou demonstrací proti okupaci se stal již 7.května 1939 pohřeb ostatků Karla Hynka Máchy do slavína na Pražském Vyšehradě, kam byly převezeny z Litoměřic, ze zabraného území.
v prvních týdnech okupace se jeětě stovky lidí pokusily o odchod do exilu. ti,kteří měli štěstí, se po strastiplné pouti přes Slovensko,polsko nebo Maďarsko dostali na západ či na východ. Mnozí z nich ve Francii, později v Anglii a až v roce 1941 i v SSSR vstupovali do tvořících se zahraničních vojenských jendotek.
Život v okupované zemi nebyl jednoduchý. Snad první napohled viditelnou změnu přineslo převedení směru jízdy dopravních prostředků. V ČSR se na rozdíl od Německa jezdilo v levo. (proto mají dnešní automobiloví veteráni, vyrobení v 1.republice, volant na pravé straně.) S příchodem okupantů se prakticky během jediného dne začalo jezdit v pravo. V Praze byly dokonce za necelý týden předělányvýhybky, aby se i tranvaje přizpůsobilyy novému ,,pořádku´´.
Brzy se ostatně v protektorátu přestalo jezdit vůbec. Benzín byl přísně na příděl, mnohá soukromá auta byla zabavena.Pokud měl k jízdě někdo povolení-například lékaři k návštěvám pacientů-musel jezdit na dřevoplyn. taková auta měla vzadu připevněnou velkou plynovou bombu nebo vlastní plynový generátor.
Změnila se i tvář měst. Kromě německo-českých nápisů se objevovala úplně nová jména ulic, neurážející ideje německého nacionálního socializmu. Zmizely názvy připomínající legionářské tradice, jména význačných představitelů státu, se kterými bylo Německo ve válečném stavu. Zmizela pochopitelně jména Židů a také Masarykovo. Pozdější historie nás poučila, že to nebylo naposledy.Snad nejlepší ukázkou ozvěny politických změn v názvech je známá pražšká Vinohradská třída. Kdysi Říčanská, pak Černokostelecká,Jungmanova, od roku 1920 Fochova(podle francouzkého maršála z 1.světové války) byla přejmenována na Schwerinovu)tentokrát podle pruského maršála z 18.století).Po osvobození se nakrátko stala opět,,Fošovkou´´, aby se pak změnila na Stalinovu(dle tradice podle sovětského generalissima- to je ještě víc než maršál). Teprve v 60.letech byla zbavena jména jednoho z nejmasovějších vrahů v liských dějinách a - zřejmě pro jistotu- se stala neutrálně Vinohradskou.
Spolu se jmény ulic a náměstí zmizely a Masarykovy sochy a pamětní desky. Jen některé, pečlivě ukryté, přežily dobu okupace, aby byli většinou zničeny komunisty.
Jazyková nařízení byla až absurdní-překládaly se i místní názvy, často nemyslně. Tak například pražská Vodičkova ulice se stala Wassergasse, ač ve skutečnosti nešlo v jejím názvu o vodu, ale o pražského měšťana Jana Vodičku. Německé místní názvy se naopak překládat ani počešťovat nesměly. A tak se jezdilo,,do Berlin´´ a i té době známý a hojně navštěvovyný film o Vídni nesl název Povídky v Wienského lesa, což při české výslovnosti, a mělo svůj půvab.
Němčina se rozmáhala i na úřadech. Úřadníci museli povinně skládat z němčiny zkoušky když neobstáli, hrozilo jim snížení platu.
Spolu s republikou spadla okupantům do klína i značná vojenská kořist. Československá armáda patřila k nejlépe vyzbrojeným v Evropě a s jejímy zbraněmi v německých rukou se zakrátko měly setkat i národy nedávných mnichovských mírotvorců. Vyspělý průmysl se brzy začal přizpůsobovat výrobě pro válku.
Okupace silně zasáhla i do ekonomiky státu. Německý kapitál postupně ovládl české banky a nadiktovaný úřední kurs 10kč za 1říšskou marku znamenal úplné znehodnocení měny. Do českých podniků byli nasazovány němečtí ,,důvěrníci´´(treuhandři),aby zde dohlíželi, židovské firmy byly ,,aryzovány´´, což ve skutečnosti znamenalo zabaveny.!
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.