Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): Zdeněk    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Vysoké Mýto - věnné město


Oblast dnešního Vysokomýtska byla v raných počátcích přemyslovského českého státu krajem pohraničních hvozdů, který původně jen v několika málo ostrůvcích ustupoval řídké síti tvrzí a osad. Vedly tudy však důležité cesty, využívané vojensky a především obchodně. Z Prahy do Krakova vedla tzv. stezka Olomoucká, zmíněnou trasu prý mohli kupci urazit za tři týdny. Stezka, nazvaná později Trstenická, zřejmě částečně kopírovala tok řeky Loučné (dříve Trstenice), vyhýbala se mokřinám a vyhledávala pevnou půdu pro dřevěná kola kupeckých karavan. Stezka musela být chráněna, udržována, musela mít zabezpečenou možnost odpočinku a řemeslné pomoci a pro tento účel se po jejím okolí zakládaly tvrze a hrady ? Litomyšl, Vraclav a některé další. Zakládání opěrných bodů podporovali přemyslovští panovníci, zajišťovali si tak stálý příliv kupců a zároveň nechávali vzniknout opěrným bodům svojí moci.

Založení města


Výraznou změnu pro oblasti vzdálenější pražské moci přináší vláda Přemysla Otakara II. Tento energický panovník, právem nazývaný ?železný a zlatý?, promyšleně zakládal nová města, zval do nich i nové obyvatelstvo z německých zemí a opatřoval je četnými privilegii.


Zakládání měst vyžadovalo vhodnou politickou i hospodářskou situaci ? zemědělská produkce musela být schopná zabezpečit větší počet lidí, nepodílející se přímo na její výrobě (což zdokonalení zemědělských technik v 11. a 12. století v našich zemích splňovalo), muselo dojít k dostatečné stabilizaci státu a státní moci (v Čechách existující hradská soustava) a konečně to také vyžadovalo silného panovníka a silnou královskou moc. Města panovníkovi (svému zakladateli) nabízela zisk z poplatků, celních dávek, dokonaleji plnila úlohu starších hradišť. Královská města navíc představovala důležitou oporou panovnické moci (často také jejich založení provázel spor s okolní šlechtou). Regál, tedy právo zakládat města, měl u nás pouze panovník, mohl však udělit povolení šlechtici, duchovním osobám apod. Lokátor byl odborník, který zajistil vše potřebné ? získával kolonisty, vyměřoval , dozíral na budování, opevňování atd.


Vznik města Vysokého Mýta velmi výstižně odráží tento proces. Starší hrad na Vraclavi, plnící funkci ?stanice? a opěrného bodu na důležitých stezkách, po založení Vysokého Mýta (ve své bezprostřední blízkosti) zcela ztrácí důvod pro svoji další existenci. Přestává být udržován a v několika málo letech zcela zaniká, veškeré jeho funkce přebírá nově vznikající město. Místo nebylo zvoleno náhodně, plán realizovaný Přemyslem Otakarem II. (v době jeho předčasné smrti ještě nedokončený) předpokládal vytvoření sítě měst v souvislém pásu podél pohraničních oblastí (což zabezpečovalo do budoucna české hranice proti kolonizaci sousedů z druhé strany hor) a také podél tepen přemyslovských příjmů ? právě oněch kupeckých cest.

Přesné datum založení Vysokého Mýta neznáme, předpokládáme ho někdy kolem roku 1260. Zakládací listina města Poličky podává svědectví, že roku 1265 Vysoké Mýto již stálo a bylo opevněno. S určitostí nevíme ani jméno lokátora, snad jím byl stejný muž jako právě v případě Poličky, Chrudimi nebo Čáslavi ? Konrád z Levendorfu. Po založení se město nacházelo nějakou dobu v určitém provizorním stadiu, o délce a konkrétní podobě tohoto období mnoho nevíme. Nové obyvatelstvo pravděpodobně pocházelo ze severoněmeckých zemí, město bylo opatřeno tzv. magdeburským (neboli saským) právem a po nějakou dobu (obyčejně se tak dělo na dvacet let) bylo osvobozeno od placení všech dávek.


Vysoké Mýto bylo založeno ?na zelené louce?, na jeho místě nestála žádná osada ani tvrz. Z toho důvodu má pravidelné rozložení, veliké čtvercové náměstí (největší v Čechách) a pravoúhle vedené okolní ulice. Domy na náměstí a v okolních uličkách mají půdorys úzkých gotických parcel, tvar vnitřního města kopírovaly (dodnes částečně zachovalé) hradby, opatřené příkopem. Uprostřed náměstí stávala radnice, do našich dní se však nezachovala (dnes je uprostřed barokní morový sloup, obkroužený prstencem vzrostlých lip). Celé město bylo původně dřevěné, definitivní středověkou podobu dostává do první poloviny XIV. století. Spolu se zbytkem opevnění (větší část byla bohužel stržena v devatenáctém století), městskými branami a chrámem je také původní stavební půdorys největším pokladem vysokomýtské historické architektury.


Oproti staršímu naturálnímu hospodářství vesnic a osad, města jsou v tomto období především zdrojem peněz (byť dělba práce mezi městem a vesnicí teprve vzniká), král do správního dění zasahuje prostřednictvím rychtáře. Brzy se však formuje vrstva měšťanů, ovládá městskou správu a rychtáře vytlačuje z jeho původních pravomocí. Jako jiná královská města, i Vysoké Mýto se brzy dostává do popředí mocenských zájmů.


Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli získává silný vliv ve východních Čechách jeho žena, královna Kunhuta. Na čas se uchyluje na hrad Svojanov. Vysoké Mýto se tak dostává do moci české královny, skutečným ?věnným městem? se však stane o něco později. Po smrti Kunhuty zabavuje východočeské statky mladičký král Václav II. (z rukou Záviše z Falkenštejna) a své polské manželce Alžbětě ?Rejčce? udílí věno 20 000 hřiven stříbra ve městech Chrudimi, Jaroměři, Hradci Králové, Poličce a Vysokém Mýtě. Královna si držení měst uchovává i za svého druhého manžela, Rudolfa Habsburského (věno si dokonce zdvojnásobí a rok 1307 považujeme za datum, od kdy je Vysoké Mýto opravdovým ?věnným městem českých královen?) a při bojích s českou stranou po jeho smrti poskytne zázemí svých měst švábským oddílům Rudolfova bratra Albrechta. Dochází však k velmi zajímavé události ? u Turova, při cestě z Chrudimi do Vysokého Mýta je oddíl Švábů napaden a rozprášen skupinou místních obyvatel pod vedením zemana Ctibora z Uherska. O příčinách tohoto skutku, kdy se poddaní takto radikálně postavili proti zájmům své paní (někdy nazývané hradeckou královnou, jíž jinak poctivě odevzdávají předepsaný důchod) se můžeme jen dohadovat. Snad je k němu vedla neutěšená hospodářská situace, možná odmítali cizí vojáky v svých domovech, snad se probouzel jakýsi národní cit a nechtěli být zdrojem obživy německé strany. Proti Alžbětě se její města postaví ještě jednou ? v roce 1315, po vypuknutí vzpoury většiny české šlechty (pod vedením romantizovaného Jindřicha z Lipé) Alžběta nařizuje svým městům, aby přijala posádky slezských oddílů. Města jí znovu odepřou a stejně jako např. Praha se postaví na stranu krále ? Jana Lucemburského. Můžeme v tom spatřovat rodící se politické ambice nové společenské vrstvy ? měšťanstva.


Stát se měšťanem nebylo v dobách XIII. a XIV. století jednoduchou záležitostí. Pokud se člověk neúčastnil samotného procesu založení, musel si měšťanský status buď draze zaplatit, nebo splnit několik náležitostí ? musel zakoupit dům, určitou dobu v městě žít, prokázat (předložením listu) svůj řádný manželský původ případně předložit ?výhostní? (propouštěcí) list, pokud žadatel pocházel z poddanského prostředí. Do měšťanské rodiny bylo možné také přiženit se, některá města svůj status (bez dalších požadavků) nabízela vzdělaným či jinak významným lidem. Důležitou skupinu obyvatel středověkých měst tvořili také Židé, ve Vysokém Mýtě ovšem nepočetní.


Rozkvět Vysoké Mýto prožívá v dobách Karla IV., v husitských válkách mizí německá příjmení mezi čelními reprezentanty městského patriciátu a zanikají oba kláštery. Rozvoj městům přináší doba Jiřího z Poděbrad i vláda Jagellonců. Naopak tvrdou ranou jsou neúspěšná povstání proti Habsburkům ? Vysoké Mýto se (stejně jako Chrudim či Polička) účastní obou a výsledkem jsou tvrdé restrikce, z kterých se však dokáže, díky podnikavosti svých obyvatel, v relativně krátkém čase vzpamatovat. Požáry, mor, tíživá přítomnost cizích armád jsou pojmy, které čteme v řádcích kronik po celé pobělohorské období. Století XIX. přináší do zemědělské oblasti východních Čech průmysl, vznikají dílny a zárodky pozdějších velkých podniků století XX. a dostáváme se pomalu do moderní doby. Už nemáme královny a dokonce ani šlechtu, město už není obehnané příkopem a z prstence hradeb zbylo jen torzo. Přesto má Vysoké Mýto návštěvníkovi co ukázat a rádo si zavzpomíná na doby, kdy nosívalo přídomek ?věnné?.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.