Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): Kajinka88    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Nástup fašismu v Německu


Nástup fašismu v Německu
V Německu se zrodilo fašistické hnutí současně s italským. Mělo stejné kořeny a obdobný program. V poraženém Německu však bylo zklamání nad výsledkem války ještě silnější než v ošizené Itálii, proto bylo nepřátelství fašistů k jiným národům ještě zrůdnější. Větší síla dělnické třídy přiměla vůdce německých fašistů Adolfa Hitlera, který vstoupil do Německé dělnické strany DAP, 1921 a inicioval změnu jejího názvu na NSDAP a stal se jejím předsedou, v roce 1923 se v Mnichově pokusil o puč, po nezdaru byl zatčen, odsouzen a vězněn ? ve vězení napsal Můj boj (Mein Kampf) s pomocí Rudolfa Hesse, programový spis, v němž prezentoval svůj antisemitismus, rasismus, představy o vůdčí roli Germánů a o tzv. životním prostoru, v roce 1926 založil osobní policii SS, ve volbách v létě 1932 získala NSDAP 37,4 % hlasů, 31. 1. 1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem, v boji za samovládu použil všechny prostředky, likvidoval své politické protivníky - požár říšského sněmu 1933, zbavil se nepohodlných vůdců SA - tzv. noc dlouhých nožů 1934, po Hindenburgově smrti v srpnu 1934 vyhlásil konec republiky a začátek budování třetí říše, sebe sama pak vůdcem národa, stal se i vrchním velitelem armády, budoval systém jedné strany, vševládný policejní režim, v zahraniční politice postupně, v podstatě bez odporu revidoval versailleskou smlouvu, v červenci 1944 unikl pokusu o atentát a začal ztotožňovat svůj osud s osudem státu, na konci války, po vstupu sovětské armády do Berlína, spáchal sebevraždu), aby svou antisocialistickou organizaci nazval Nacionálně socialistická německá strana (NSDAP). Ve srovnání s italským fašismem zdůrazňoval ve svém programu mnohem více expanzivní cíle: zlomit mocenské postavení Francie, zničit Sovětský svaz, ovládnout národy východní poloviny Evropy a dovést německý národ k světovládě. Za zdroj veškerého zla považoval rasově židy a politicky marxisty. Po celá dvacátá léta zůstávali nacisté velmi slabí, ale v letech velké hospodářské krize se postupně stali největší německou stranou, v červencových volbách roku 1932 dostali 37 % hlasů. Měli též v oddílech SA (Sturmabteilung) a SS (Schutzstaffel) 300 000 ozbrojených mužů, kteří týrali a vraždili pol. odpůrce. Jedině sociální demokraté, komunisté a katolická strana Zentrum odolali náporu fašistické propagandy a teroru. 31. 1. 1933 byl Hitler jmenován Hindenburgem říšským kancléřem. Pozn.:Noc dlouhých nožů, krvavá čistka v Německu, k níž došlo v noci z 29. ? 30. 6. 1934. Vraždění předcházel Hitlerův rozkaz jednotkám SS. Cílem byla likvidace potenciálních Hitlerových soupeřů a jiných nepohodlných osob. Útok byl namířen proti vedení SA (E. Röhm), ale zavražděni byli i generálové K. von Schleicher, G. von Kahr, G. Strasser aj. Oficiálně A. Hitler ohlásil smrt 77 lidí; odhaduje se, že jich bylo nejméně 200. Německo se po celou dobu připravovalo na válku s jediným cílem ? změnit Versailleský systém. Poprvé jej porušilo v březnu 1935, když vyhlásilo všeobecnou brannou povinnost. Když o rok později obsadilo demilitarizované pásmo v Porýní a mocnosti nijak nezasáhly, vědělo, že si může dovolit mnohem víc, než jakkoli doufalo. Německé hospodářství plně přešlo na válečnou výrobu. V roce 1936 tak vznikla spojenecká osa Berlín ?Řím, ke které se o rok později přidalo i Japonsko, které s Německem podepsalo pakt proti kominterně. Společně pak tyto tři mocnosti vystoupily ze Společnosti národů. Jejím členem se naopak stal SSSR. ČSR zůstala ve střední Evropě jediným ostrůvkem demokracie.Vítězství hákového kříže znamenalo politický bankrot všech německých buržoazních stran. Sociální demokracie a němečtí komunisté byli nuceni vyklidit pole, fašismus totiž značně podcenili. Rozsahem teroru předčili nacisté svůj italský vzor. Jen do července 1935 bylo zavražděno 4 200 lidí, přes 300 000 jich bylo zatčeno, z nich 200 000 zraněno nebo zmrzačeno. Celé vědní obory, zejména biologie, genetika a antropologie měly jako hlavní úkol zdůvodňovat pavědecké rasové teorie. 11. 3. 1938 došlo k dalšímu pokusu Německa o posílení vlivu ve střední Evropě. Byl proveden tzv. anschluss Rakouska, jeho připojení k Německu. Západní mocnosti reagovaly opět pouze politikou usmiřování, appeasementu. Ta ale, viděno z naší perspektivy, neslavila velké úspěchy. Objektem dalších německých požadavků se stalo Československo ? viz. dále. Následoval Mnichov ? viz. dále ? další ztroskotání řešení sporu mírovou cestou ze strany západních mocností. Situace se ještě přiostřila, když 23. 8. 1939 podepsalo Německo se SSSR pakt o neútočení (Ribbentrop-Molotov ? smlouva podepsaná 23. 8. 1939 v Moskvě J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem. SSSR a Německo se zavázaly upustit od jakéhokoli násilného aktu vůči sobě navzájem; zároveň měly oba státy udržovat vzájemný kontakt a výměnu informací o problémech společných zájmů. V tajném dodatku se určovaly sféry vlivu ve východní Evropě). Němci byli vychovávání v pohrdání méněcennými národy a rasami ? Slovany, židy, barevnými plemeny a nacisté plánovali jejich soustavné vybíjení. Do emigrace odešli: Albert Einstein, bratři Mannové, Lion Feuchtwanger a další. Hospodářská situace fašistického Německa: horečnaté zbrojení a zavedení keynesovských opatření v ekonomice odstranila nezaměstnanost. Nutno říci, že italský národ byl zasažen fašistickou ideologií méně. Nicméně se fašismus v obou zemích ukázal být vnitřně relativně pevným režimem. V Itálii se udržel přes dvacet let, v Německu dvanáct, ve Španělsku dokonce po čtyři desetiletí.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.