Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): DONALD    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Občanská válka v USA - Válka Severu proti Jihu


Americká občanská válka (1861–1865) byla vybojována v Severní Americe mezi Spojenými státy americkými (tzv. Unie) a Konfederačními státy americkými (tzv. Konfederace), což byla koalice jedenácti států, které vyhlásily odtržení od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka někdy válkou severu proti jihu. Jako příčina války se často udává spor o povolení otroctví, ale to je značně zjednodušující, důvodů byla celá řada, podstatou většiny z nich bylo, že Jih upřednostňoval podstatně větší autonomii pro jednotlivé státy Unie než Sever, který prosazoval silnější centrální vládu. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje, byť se Jih obával, že jeho zrušení bude logickým důsledkem růstu moci vlády ve Washingtonu, otroctví ovšem stálo (ne vždy zcela zřetelně) v pozadí i ostatních rozporů.

Válka přinesla asi 970 000 obětí (přes 3 % populace), z toho kolem 600 000 mrtvých, což převyšuje ztráty amerických vojsk ve všech ostatních kofliktech dohromady. Válka přinesla první masivní využití telegrafu, železnice a kulometů v boji a skončila porážkou populačně i průmyslově slabšího Jihu. Jejím důsledkem bylo posílení centrální vlády, zrušení otroctví a zbídačení Jihu, ale i rozšíření občanských svobod, další územní expanze USA a mohutný hospodářský rozmach (včetně Jihu).

V r. 1860 v preziden­tských volbách zvítězil Abraham Lincoln, kandidát Republikánské strany, která mimo jiné slibovala zastavení šíření otroctví. Přestože Lincoln neplánoval zrušení otroctví tam, kde již bylo, a zachování jednoty Unie pro něj bylo prvořadé, na jeho zvolení zareagovala Jižní Karolína tím, že se 20. prosince rozhodla vystoupit z Unie. Následovaly ji Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas. Vznikly tak Konfederované státy americké s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis. Hlavním městem Konfederace se stalo město Richmond ve Virginii.

Oficiální začátek války je 15. duben 1861, kdy Lincoln povolal 75 000 dobrovolníků. 19. dubna 1861 vyhlásil blokádu jižanských přístavů. Ke Konfederaci se následně přidaly další čtyři státy: Virginie, Arkansas, Tennessee a Severní Karolína.

Na začátku války to vypadalo, že výhodu má Jih. Přestože Sever byl průmyslově rozvinutější a měl k dispozici větší kapitál, suroviny a zbraně, nedostávalo se mu zkušených vojevůdců, protože většina důstojníků pocházela z Jihu a odešla do konfederačních sil. Navíc Sever musel útočit. Jihu se stačilo bránit.

Zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům. První velká bitva byla svedena 21. července u 1861 Bull Runu. Tato bitva skončila drtivou porážkou Severu. Bylo rovněž jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly. V dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v r. 1863 je zavedla i Unie.

1.-3. července 1863 zuřila bitva u Gettysburgu. Vrchní generál konfederace Lee utrpěl drtivou porážku a byl donucen se stáhnout. V březnu 1864 byl Grant jmenován velícím generálem. Unie. Zatímco Grant pronásledoval Leea ve Virginii, další generál Unie Sherman pronásledoval armádu Konfederace vedenou Johnsonem skrz Georgii. Johnson se snažil Shermana odlákat, ten však namísto toho pronikal stále hlouběji do území Konfederace a za sebou zanechával pruh spálené země. 21. prosince 1864 vstoupil do Savannah a rozdělil tak Konfederaci na dvě části. 4. března 1865 byl Lincoln opět zvolen prezidentem. 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem v Appomatoxu, kde Lee kapituloval. V průběhu několika týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky.

Důsledky občanské války

14. dubna 1865 byl na Lincolna během jeho návštěvy Fordova divadla spáchán atentát, na jehož následky zemřel. Vrahem byl mladý herec, který byl členem skupiny spiklenců, sympatizujících s Jihem. Plánovali zabít i další významné představitele Severu např. generála Granta. Tímto činem ale Jihu spíše uškodili, protože rekonstrukce Jihu se namísto Lincolna, který by díky svému vlivu dokázal prosadit smířlivý přístup, ujal Andrew Johnson. Tento nástupce Lincolna ve funkci prezidenta svěřil znovuobnovení Jihu radikálům toužícím po pomstě Jihu za válečné útrapy.Tzv. ?Rekonstrukce? probíhala v letech 1865–1877. Na jihu byla vytvořena vojenská správa a bylo ihned vynucováno dodržování 13. a 14. dodatku Ústavy a z větší části negramotní bývalí otroci byli dosazováni do úřadů. Tehdy také vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan. Pro rostoucí vlnu odporu tak byla vojenská okupace Jihu nakonec ukončena a správa svěřena místním vládám. Občanská válka byla nejkrvavějším konfliktem na území Severní Ameriky. A přestože byli černí otroci podle zákona svobodní, neznamenalo to, že jsou z nich plnoprávní občané. Tento problém nebyl nikdy plně vyřešen a dodnes ovlivňuje nejen politickou, ale i sociální situaci USA.

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.