Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Isaac Newton


Isaac Newton

Je jednou z největších postav lidského poznání a od něho se vlastně počíná fyzika jako novodobá věda. Newton navázal na výsledky svých předchůdců-Galileoiho, keplerovovy. Descartovi a dalších, přesně zformuloval základní zákony mechanického pohybu dal jim podobu matematických rovnic a vytvořil diferenciální a integrální počet, s jehož pomocí umíme tyto rovnice řešit. Teprve od Newtonových dob se stalo možným vypočítat pohyby planet, předpovědět přesné doby zatmění slunce a Měsíce, dobu návratu periodických komet(především známé Halleyovy komety), a dokonce vypočítat i polohu a pohyb těles dosud neznámích. Tak byla v minulém století předpovězena existence některých planetek a nové planety Neptunu, které pak hvězdáři na obloze skutečně našli. Newtonův gravitační zákon umožnil určit hmotnost nebeských těles a síly působících mezi nimi,zvážit zeměkouli. Newton dokázal, že není rozdíl mezi zákony pozemských a nebeských pohybů, jak se domníval Aristoteles, ale že síla, která působí pohyb planet kolem slunce je táž, jako síla, která způsobuje, že padáme ze schodů.
Newton se jako skutečný vědec je pozorovaných faktů a výsledků experimentů a nepouštěl se do nepoložených spekulací. Věděl, že ještě nemůže vysvětlit příčiny a podstatu gravitace a prohlašoval, že hypotézy si nevymýšlí. Byl si přitom vědom, do jaké míry vděčí za své výsledky svým předchůdcům a napsal, ře pokud viděl dále než ostatní, bylo to proto, ře stál na ramenou obrů. Zároveň si uvědomoval, že čím více věda poznává, tím více se rozšiřují obzory nepoznaného a přirovnával se k malému chlapci, který si jen hraje s pěknými oblázky a mušličkami na břehu nekonečného oceánu poznání. U Newtonových současníku budili jeho objevy obdiv a nadšení.zdálo se jim, jako by příroda náhle odhalila svá tajemství a všechno se stalo jasným. Světší o tom verše dobového básníka Alexandra Popea
5ád přírody byl dlouho tmou noci obestřed Bůh řekl: Budiž Newton? A jasný září den.
Teprve následující vívoj ukázal jak , mnoho ještě neznáme a na kolik je svět složitější, bohatší a zajímavější, než mohl tušit Newton a jeho součástí. Přes oprávněnou slávu, kterou Newtonovo jméno obeztřeno, nebyl on sám jako člověk bez lidských nedostatků a jeho život, který probýhal neklidných dobách Anglické historie, se neobešel bez výkyvů. Newton měl období, kdy se dokázel hluboce soustředit a plodit jeden geniální objev za druhým a přitom, jak to u vědců bývá, nedbal o své okolí ani o životosprávu a tělesa i duševně vyčerpával. Pak zase po Dlouhé roky se vědecké práci nevěnoval, vyžíval se v osobních a prestižních sporech zabíval se pochybnými činnostech alchymie, hledání kamene mudrců a mitologickými letopočty, a dokonce prožíval i léta vyslovených duševních krizích a zporů. Narodil se na samotě v Oovoolstrhorpe v lindsorkém hrabství na severovýchod od Londýna, podle starého juliánského kalendáře který tenkrát v Anglii platil. O vánocích roku 1942. Otec mu zemřel ještě narozením matka se podruhé vdala a o malého chlapce pečovala především babička. Newton byl jako chlapec samotářský a často nemocen a nic nenasvědčovalo jeho mimořádnému nadání. Byl ale zručný, konstruoval pro své potěšení sluneční a vodní hodiny, vodní mlýnky a různé mechanické hračky brousi skleněné čočky a dělal chemické pokusy. Do školy chodil nejprve v rodné vesnici a pak v nedalekém Granthamu, kde bydlel rodině lékarníka Clárka. Tady získal přístup k rosáhlé knihovně a brzi ovládl klasické jazyky a seznámil se např. s Eukledovími Základy geometrie. V Granthamu prožil Newton také svou melodickou lásku se slečnou Storeyovou, které slíbil manželství. nakonec se však Newton oddal univerzitní dráze a zůstal po celí život svobodný. V roce 1661 odewšel studovat Trinity College v Cambridge, kde byl jeho učitelem výborný matematik a fyzik Isaac Barrov. Newtonova studia na universitě přerušila morová epidemie v létech 1665-1667. Newton se vrátil do rodné vesnice a promýšlel zde své budoucí objevi. Tehdy nu také mu podle znémé historky prý spadlo na hlavu jablko, které ho přivedlo na myšlenku o zemské přitažlivosti. Po návratu do Cambridge ukončil newton studia a převzal katedru geometri po svém učiteli Bartlovi.V dalších letech se věnoval usilovné vědecké práci. Jejím prvním výsledkem byla konstrukce zrcadlového dalekohledu, který má optické vady způsobené čočkami. Ve své práci o optice z r.1672 Newton dokázal, že bílé světlo je možno složit z barevných spektrálních barev.Jeho nejvýznamnější dílo, primpicia matematica philocophiae na turalis, matematické základy přírodní filozofie, vyšlo v r.1687. na naléhání a za materiální pomoci známe astronoma Edmunda Halleye. Newton vc něm formuloval své 3známé pohybové zákony-zákon setrvačnost, zákon síli, a zákon akce a reakce. Podle těchto zákonů síla není příčinou pohybu, ale změny pohybu. Nebude-li na těleso působit žádná síla, bude těleso v klidu nebo se bude samo pohybovat rovnoměrným přímočarým pohybem. Newton zde také zákon ngravitační, podle něhož přitažlivá síla mezi dvěma hmotnýmy body nebo kuzlovími tělesi se mění nepřímo úměrně čtverci vzdálenosti mezi jejich středy. Na Newtonovu počest byla pojmenována jednotka síli, newton. Newton žil osamoceně, nikam necestoval, měl jen málo přátel a měl nechuť k publikování a veřejnému vystupování. Jeho přednášky na univerzitě nebyli příliš zajímavé, neboť v nich detailně popisoval své experimenty. A studenti na ně příliš nechodili. Vedl vleklé spory o úpodnost svých prací s německým matematikem Gotriedem Leignisem, Anglickým fyzikem Robertem Hokem
(1635-1703, objevitelem zákona pružných sil a dalšími. Newton se angažovali i ve veřejném životě na obranu zájmůprotestantů proti zasahování královské moci do univerzitní anatomie a byl dvakrát zvolen za člena parlamentu. Jehose proměnil po odchodu z Cambridge v r. 1696 do londýna, kde mu vedla domácnost jeho půvabná a ducha přítomná neteř Bartonová. Líbila se i Montaguonovi, který jako lord Halifax zaujímal významnépolitické postavení vymohl Newtonovi výnosné místo správce královské mincovny. Newton plnil své úřednické povinostři velmi svědomitě poslal na pracoviště dvacet odhalenýchpenězokazů. Jeho společenská prestiž stále rostla, v r.1703 se prezidentem Londýnské královské společnosti r. 1705 byl povýšen do šlechtického stavu. Newto zemřel v Kensingtonu, který je dnes součástí Londýna, a byl pohřben a nejvyššími poctami ve Westminsterkém opatství.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.