Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): bestie    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Teorie relativity - recenze


Speciální teorie relativity - stoletý mýtus ve fyzice ?

(Poněkud opožděná recenze jedné teorie)

V roce 1905, když mu bylo 26 let, formuloval Albert Einstein
svou Speciální teorii relativity.Vznikla žel v době,kdy byla
mylně chápána povaha a způsob šíření světelného záření
- fyzikové tenkrát a priori předpokládali nějakou shodu mezi
povahou zvuku a povahou světla, a to v podstatě podnítilo
vznik onoho mýtu.
Teorie relativity vyvolala zpočátku velký odpor v řadách
některých fyziků a filozofů,zejména levicových.Je jen škoda,
že ve svém odporu nevytrvali.

(A) Čtyři hlavní dogmata speciální teorie relativity :
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1. Rychlost šíření světla je ve všech vztažných soustavách
stejná, tj. ať je pozorovatel vzhledem ke zdroji světla
nehybný, nebo ať se k němu nějakou rychlostí blíží, či se
od něj vzdaluje, naměří tento pozorovatel vždy stejnou
rychlost světla, tedy rychlost oněch 300 000 km/s (zao-
krouhleno)

2. Čas na tělese, urychleném na rychlost blízkou rychlosti
světelné, probíhá pomaleji, než na tělese nehybném a to
tím pomaleji, čím více se rychlost tohoto tělesa blíží
rychlosti světla.Toto údajné zpomalování času je nazýváno
DILATACÍ ČASU. Při rychlosti světelné by se tedy čas na
tělese zastavil úplně !

3. Je-li těleso urychleno na rychlost blízkou rychlosti
světelné, zkracují se ty jeho rozměry, které jsou rovno-
běžné s rychlostí a to tím více, čím více se rychlost
tohoto tělesa blíží rychlosti světla.Rozměry tělesa,kolmé
k jeho rychlosti,se nemění.Toto údajné zkracování rozměrů
tělesa je nazýváno KONTRAKCÍ DÉLEK a je pro ně uváděn
Lorentzův vzorec :

L = Lo*(1 - Vexp2/Cexp2)exp0,5
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
nebo jinak : L = Lo*sin[arccos(V/C)]
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Tedy při rychlosti světelné,zkrátily by se zmíněné rozměry
tělesa až na nulu !

4. Hmota urychlovaného tělesa vzrůstá s rostoucí rychlostí
a to podle Lorentzova vzorce :

M = Mo*(1 - Vexp2/Cexp2)exp-0,5
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
nebo jinak : M = Mo/sin[arccos(V/C)]
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Jestliže by rychlost tělesa dosáhla rychlosti světla,byla
by hmota nekonečně veliká !

(B) Argumenty proti platnosti těchto dogmat :
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Pokud neplatí byť jen jedno z těchto dogmat,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
nepochybně jsou neplatná všechna tato dogmata
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Z technických důvodů nelze uspořádat žádný pozemský pokus,
který by mohl svědčit proti platnosti dogmat, uvedených
v ad 1. až ad 3. Lze pouze soudit,že proti platnosti dogmatu
ad 1. svědčí výsledek Römerova měření rychlosti světla - v
údobí, kdy se pozorovatel (tj.Römer) na pohyblivé Zemi k Ju-
piteru blížil, nepřímo zaznamenal vyšší,a v údobí, kdy se od
Jupitera vzdaloval, naopak nižší rychlost světelného pásu
(stejné délky), směřujícího k Zemi od Jupiterova měsíce Io.
Neplatnost téhož dogmatu naznačuje dále jednak Bradleyho
aberace stálic, jednak případ tzv. prchajících galaxií,pokud
je možno považovat za prokázané,že rudý posuv jejich spekter
je Dopplerovský. Také výsledky Michelsonova pokusu s inter-
ferometrem platnost dogmatu ad 1. spíše vyvracejí.
Je jistě s podivem, že obhájci speciální teorie relativity
nechtějí vidět to, jak velice si toto dogma samo sobě odpo-
ruje a že tedy už ono samo je očividným popřením této
hypotézy.
Zbývá tedy dogma, uvedené v ad 4., jehož platnost či neplat-
nost lze dokázat pozemským pokusem, který je technicky možný
a vlastně už jej uskutečnili roku 1932 Kirchner a roku 1933
Dunnington.Tímto pokusem zkoumali chování elektronů v urych-
lujícím elektrickém poli. Pokus měl překvapující výsledek -
totiž, že při sebevětším urychlovacím napětí,nedosahovaly
elektrony rychlosti světla. Bylo možno se této rychlosti
pouze přiblížit, což se zmíněným fyzikům podařilo až k 99% ,
když při urychlujícím napětí 3,1 miliónu voltu, dosáhly
elektrony rychlosti asi 297 000 km/s. Výsledek pokusu byl
však mylně vyhodnocen a nyní je tak neprávem považován za
jeden z pádných důkazů platnosti speciální teorie relati-
vity. Důvod omezení rychlosti elektronů spatřují fyzikové
v neomezeném růstu hmoty elektronů s rostoucí rychlostí,
takže sebevětší napětí nemůže elektronům udělit potřebné
zrychlení. Přitom předpokládají, že hmota elektronů narůstá
s rychlostí podle Lorentzova vzorce,jak je shora uveden pro
dogma ad 4. V čem se projevuje chyba takového vyhodnocení.
Kdyby hmota elektronů skutečně narůstala podle onoho Loren-
tzova vzorce, neodpovídaly by výsledky výpočtu výsledkům
měření Kirchnerových a Dunningtonových.
Pro rychlost elektronů v závislosti na urychlujícím napětí
by totiž platil vztah :

V = C*sin[arccos(1 - U*Eo/Mo*Cexp2)]
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
a pro urychlovací napětí,potřebné k dosažení rychlosti V :

U = (Mo*Cexp2/Eo)*[1 - cos(arcsinV/C)]
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
a z tohoto vztahu vyplývá, že pro dosažení rychlosti V =
283 000 km/s postačí urychlovací napětí pouze asi 342 000
voltů, ale podle Kirchnera a Dunningtona to musí být celý
milión voltů,tedy téměř třikrát více !
Toto je první vážný rozpor a druhým je skutečnost, že elek-
trony by podle tohoto vzorce měly dosáhnout rychlosti svě-
telné v konečném čase a nikoliv v čase nekonečném (jak by
bylo třeba očekávat), neboť pro čas, potřebný k dosažení
rychlosti V , by platil vzorec :

T = (Mo*C/Eo*K)*arcsin(V/C)
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Aby tedy výsledky výpočtu odpovídaly rychlostem, které namě-
řili Kirchner a Dunnington, musela by hmota elektronů
narůstat podle vzorce :

M = Mo*(1 - Vexp2/Cexp2)exp-1,5
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
tedy nikoliv podle vzorce, uváděného v dogmatu ad 4. !
S takto upraveným vzorcem jsou sice výsledky výpočtu v dobré
shodě s výsledky naměřenými, avšak předpokládaný růst hmoty
elektronů, by popíral platnost jednoho z nejzákladnějších
fyzikálních zákonů a to, zákona o zachování energie. Ten je
sice ve skutečnosti pouze empirický,ale jeho platnost nebyla
dodnes nijak zpochybněna (nefunguje perpetum mobile).
Tak např. při urychlovacím napětí jeden milión voltů,by sice
elektrony nabyly oné rychlosti 283 000 km/s, jak uvádějí
Kirchner a Dunnington, avšak kdyby přitom narůstala jejich
hmota, byla by jejich kinetická energie asi ŠESTKRÁT VĚTŠÍ,
než energie, dodaná jim ze zdroje urychlovacího napětí !
Z toho vyplývá, že z fyzikálních důvodů je nemožné, aby
elektrony urychlováním zvětšovaly svou hmotu. Omezení rych-
losti elektronů v urychlovači tedy nemůže být způsobeno
růstem jejich hmoty, nýbrž poklesem jejich efektivního elek-
trického náboje.
Elektrické pole jejich vlastního náboje je s rostoucí rych-
lostí postupně stále více likvidováno elektrickým polem
opačné polarity, které se budí v urychlovaném kruhovém mag-
netickém poli elektronů, takže kdyby dosáhly světelné rych-
losti, kleslo by k nule. Elektrony by se staly elektricky
neutrálními, takže další zvýšení jejich rychlosti by bylo
možné, ale pouze nějakou jinou silou, už nikoli elektrickou.
Lze předpokládat, že po dosažení rychlosti světelné, by také
intenzita magnetického pole elektronů klesla k nule, tj.,
že po dosažení maxima při rychlosti cca C/2 (?), by násle-
doval postupný pokles až k nule, takže by se staly také
magneticky neutrálními a sebesilnější vnější magnetické pole
by je nemohlo udržet na kruhové dráze.
Ve skutečnosti tedy urychlováním elektronů neroste jejich
hmota,ale klesá jejich efektivní elektrický náboj a to podle
vzorce :
E = Eo*(1 - Vexp2/Cexp2)exp1,5
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
přičemž rychlost elektronů v závislosti na urychlujícím
napětí bude :
V = C*sin{arccos[Mo*Cexp2/(U*Eo + Mo*Cexp2)]}
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
a urychlovací napětí pro dosažení rychlosti V tedy bude :

U = (Mo*Cexp2/Eo)*[-1 + 1/sin(arccosV/C)]
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Výpočtem podle těchto vzorců vychází kinetická energie elek-
tronů naprosto shodná s energií,investovanou do nich zdrojem
urychlovacího napětí, neboť při konstantní hmotě elektronů,
bude jejich kinetická energie :

Lv = 0,5*Mo*Vexp2
~~~~~~~~~~~~~~~~~
a energie,předaná jim ze zdroje urychlovacího napětí :

Ls = 0,5*Mo*Cexp2*[Texp2/(bexp2 + Texp2)]
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
a protože pro čas T ,potřebný k dosažení rychlosti V ,bude :

Texp2 = Vexp2*bexp2/(Cexp2 - Vexp2) ,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
kde b = Mo*C/Eo*K

bude : Ls = 0,5*Mo*Vexp2 , čili : Ls = Lv
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Z toho plyne, že maximální kinetická energie, jakou mohou
elektrony při sebevětším napětí v urychlovači získat,je dána
vzorcem :
max Lv = 0,5*Mo*Cexp2
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Kinetická energie elektronů v urychlovači tedy neroste neo-
mezeně až do nekonečna, jak tvrdí dogma ad 4., nýbrž s
rostoucí rychlostí se pouze asymptoticky blíží maximální
možné hodnotě, určené tímto vzorcem.Fyzikální jednotka elek-
tronvolt (eV) tak nemá ten význam, jaký je jí přisuzován.
Příkladně :
99% své maximálně dosažitelné kinetické energie nabudou
elektrony už při urychlovacím napětí asi 4,6 miliónu voltů.
V elektronvoltech je to asi 4,6 MeV a tedy např. elektrony
s údajnou energií 460 MeV mají energii jen nepatrně vyšší,
než elektrony s energií oněch 4,6 MeV. Nemohou existovat
žádné \"relativistické\" elektrony (ani protony - ty by dosá-
hly 99% své maximální možné energie při urychlovacím napětí
asi 8 miliard voltů).
Nelze tedy pochybovat o tom, že dogma ad 4. je neplatné !
Z toho, že je očividně neplatné dogma ad 4. vyplývá závěr,že
jsou neplatná také ostatní dogmata ad 1., ad2. a ad3.

Teorie relativity je sto let ve fyzice přežívajícím omylem.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Legenda :

M = hmota elektronů (kg)
Mo = klidová hmota elektronů (kg) 9,107*10exp-31
E = elektrický náboj elektronů (C)
Eo = klidový elektrický náboj elektronů (C) 1,602*10exp-19
V = rychlost elektronů (m/s)
C = rychlost světla (m/s) cca 3*10exp8
U = urychlovací napětí (V)
K = intenzita elektrického pole (V/m)
T = čas,potřebný k dosažení rychlosti V (s)
Lv = kinetická energie elektronů (kgm)
Ls = energie,dodaná urychlovačem (kgm)
exp = exponent
* = ...krát
/ = ...lomeno

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Poznámka :
Téma shorauvedeného článku je podrobněji rozvedeno v osmé
kapitole mé knihy, s poněkud neobvyklým titulem \" HM2O coby
AMNPNS \"(což v nezkrácené podobě znamená \" HOVORY MEZI DVĚMA
OČIMA coby AUTOOPONENTURA MÉHO NAIVNÍHO POHLEDU NA SVĚT \" ).
Ve zmíněné osmé kapitole,kterou jsem nazval \" Přiletí Zelení
mužíčci ? \", hovořím o tom, jaké jsou možnosti kontaktů nás,
pozemšťanů, s nějakou potenciální cizí, tj.mimozemskou civi-
lizací. A protože v diskusích o tomto problému je téměř vždy
zmiňována tzv. DILATACE ČASU, která je jedním z dogmat známé
Einsteinovy Speciální teorie relativity a která by údajně
měla takové kontakty umožnit, uvádím v této kapitole také
přesvědčivé důkazy o neplatnosti této teorie.
Kniha žel už více jak dva roky leží v mém šuplíku, protože
nenalezla nakladatele a jako nezámožný důchodce, nemohl jsem
ji vydat vlastním nákladem. Zakopaný pes mé knížky spočívá
v její šesté kapitole,která obsahuje levicové myšlenky. A že
se dnes levicové myšlenky nenosí, to je všeobecně známo.
Proto jsem některým vydavatelům nabídl k publikování alespoň
shorauvedený článek, který je zcela apolitický a jehož obsah
by mohl vedle laiků, zajímat také některé fyziky, zejména ty
projektanty ze sdružení C.E.R.N., kteří v současné době rea-
lizují projekt onoho obrovského kruhového urychlovače o prů-
měru asi devět kilometrů, ve Švýcarsku, v podzemním tunelu,
sto metrů pod povrchem terénu. Ani u nich jsem však neuspěl
a v tomto případě lze tušit důvod k odmítnutí tohoto článku
v nedostatečné odvaze těchto vydavatelů, vystoupit proti au-
toritě, jakou Albert Einstein bezesporu je. Jak jinak si mám
totiž vysvětlit např.takovou,zjevně úsměvnou námitku jednoho
z těchto vydavatelů,tj.námitku,že článek je příliš dlouhý ?



* * * * * * *
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.