Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): Verick    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

James Blunt


V podstatě není divu. Ve vzduchu visí strach z možných lokálních válek, obyčejný člověk bojuje s každodenními zpronevěřeními se principům slušnosti a čestnosti, všude ve světě zbytečně umírají lidé a láska bolí, jako bolela vždycky. Bluntova deska je o tom všem.

Jemná, komorní, intimní, nesmírně bolestivá, přitom úchvatně pravdivá. Poznáte to, stačí pozorně neslouchat a vnímat nářek Bluntových hlasivek, vysnít si jeho ruce sepnuté k nebesům, jak žádá pro svět pokoj. Akustické nástroje, které mají na desce převahu, umocňují naléhavost každé písničky, jež je přítomna.

Je úplně jedno, je-li na začátku či na konci. Kolekce je to vyrovnaná, Bluntovi vzorně záleželo na každém okamžiku, který prožíval coby autor s kytarou v ruce. A na každém slovíčku, jež si vložil (nebo mu bylo vloženo) do úst.

Viděl hrůzu světa, to je z poslechu nahrávky patrné. V roce 1999 měl kytaru v Kosovu, kde aktivně působil jako voják britské armády. Už tehdy pro album napsal první písničky. Odráží se v nich opuštěná duše válečníka majícího oči pro všechna lidská utrpení, která se kolem něho děla. I proto lze Back To Bedlam považovat za takové malé protiválečné tažení, za album s mírovým názorem.

Armádu opustil v roce 2002 a od té doby pracuje na svém hudebním snu. Ještě v tom roce se představil na americkém veletrhu South by Southwest, kde se prezentují mladí umělci bez nahrávacích smluv. Získal kontrakt se značkou Custard Records a od prvního kroku do velkého hudebního světa byl nepatrný kousek. Nahlížel.

Když prvotina vyšla (v Americe a Anglii již loni, k nám se dostala se zpožděním), nechal se zpěvák Elton John slyšet, že písničku You're Beautiful považuje za následovníka svého hitu Your Song. V hudebním světě je to pocta a Elton je frajer.

Věřte nevěřte, ale tenhle člověk měl v dětství k hudbě stejně daleko asi jako Aneta Langerová k technu. Nikdo z jeho rodiny nebyl nijak hudebně zaměřen, James dokonce vypráví, že jediné písně, které v mládí slýchal, byly narozeninová Happy Birthday a vánoční Tichá noc. Jeho otec prý považoval veškeré hudební styly za zbytečný nepříjemný rámus. Od Jamese se původně očekávalo to, co od všech ostatních chlapů v rodině Bluntových že vstoupí do armády. Jemu se to ale děsně příčilo....

Ve svých čtrnácti nabyl přesvědčení, že když do armády nevstoupí, mohl by mít zajímavější život. Jen tak ze zvědavosti si jedno odpoledne od kamaráda na chvíli půjčil kytaru. Další den znovu a pak znovu. To mu vydrželo až do konce střední školy. Následovala univerzita. Jenže pro Jamese to byla taková otrava, že většinu přednášek a lekcí prospal. Když pak přišel čas, chtě nechtě musel nastoupit do armády. Ani se nenadál a už byl v Kosovu se zbraní v ruce a s kytarou schovanou na vojenské základně.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.