Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Ekologie v souvislostech


Ekologie

Ekologie je věda zabývající se:

a) ochranou životního prostředí

b) výzkumy, jak zabránit znečišťování prostředí

c) studiem vzájemných vztahů mezi organizmy a jejich prostředím

Zdroje poškozování životního prostředí

Fosilní paliva (uhlí, ropa a zemní plyn - neobnovitelné zdroje energie)

Odpady průmyslové výroby (velká energetická spotřeba, produkce řady vedlejších zbytků a odpadů, smog, problémy likvidace)

Intenzívní zemědělství (chemikálie, přeměny plodin i chovných zvířat pomocí genetických změn, monokultury a likvidace všech ostatních jiných rostlin, hnojení, preventivní užívání antibiotik)

Znečištění moří (odpady a jedovaté látky, likvidace živočišných druhů)

Narušování ozónové vrstvy (následkem je změněný dopad UV paprsků - tlumení fotosyntézy, ale i poškozování sítnice oka, pokožky, změny globálního klimatu)

Devastace životního prostředí

Hlavní příčina devastace životního prostředí je neuvážená lidská činnost, která vede ke změně globálního klimatu. Naší činností dochází k zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a tím k rostoucímu tzv. "skleníkovému efektu". Dalekosáhlé následky má úbytek ozonu ve stratosféře pro radiační klima v oblasti ultrafialového záření. Růstem intenzity ultrafialového (UV) záření dochází ke zvýšení výskytu rakoviny, dochází k poškození vegetace (zvlášť citlivé jsou mořské řasy).

Lidskou činností došlo na Zemi k redukci lesních porostů o 20% celkové plochy zeměkoule. Vážné jsou i důsledky vázané na spotřebu oxidu uhličitého při mýcení deštných pralesů. Nebereme ani v úvahu funkci lesních porostů jako zdroje vodní páry.

Atmosféru zatěžují také jedovaté látky, převážně průmyslové: oxid siřičitý - vzniká při spalovacích procesech, oxidy dusíku - při spalování, dopravě, mají za následek inversní situace v průmyslových oblastech, oxid uhelnatý - při nedokonalém spalování fosilních paliv.

Uhlovodíky, sloučeniny těžkých kovů - z průmyslové výroby, spalovny odpadů. Toxické pro organismus. Prachový spad - elektrárny, domácí topeniště. Ohrožuje v potravním řetězci člověka i zvířata svým obsahem sloučenin těžkých kovů.

Znečišťování hydrosféry: znečištění kontinentálních vod a moří industrializací organickými látkami. V důsledku toho dochází k úhynu organismů, což je smutné. V mořích hrozí zamoření ropnými látkami, toxickými odpady. Dochází ke snížení fytoplanktonu a tím dochází k poklesu kyslíku v mořské vodě, na jehož produkci je z větší části závislá atmosféra. Vodní prostředí řek je zatěžováno toxickými látkami, jako jsou soli těžkých kovů, fosfáty z oblasti zemědělství. Přehnojení půdy poškozuje spodní vodu a povrchovou vodu v konečné fázi. Půda je zatěžována látkami od olejů a solí těžkých kovů až po dioxin a chemické bojové látky (chlór, antrax, yperit - jenž byl poprvé vyzkoušen v první světové válce ve Francii atd.)

Další hrozbou devastace naší planety je nebezpečný a nezodpovědný výprodej přirozeného prostředí. Kácením lesů, postupnou likvidací deštných pralesů zaniká genetický potenciál. Vypalováním lesů v Brazílii a jiných oblastech deštných lesů ničí nejbohatší životní prostory Země a poskytuje uživatelům těchto krajin jen velmi krátce trvající užitek. Po několik roků se vznikající step dá využívat jako pastvina a pak je půda zničená erozí. Pálením lesů stoupá např. obsah oxidu uhličitého ve vzduchu a podporuje se tím skleníkový efekt. Dva podstatné životní prostory jsou lidskou činností zvláště ohroženy: porosty mokrých stanovišť (rašeliniště, močály, přímořské bažiny) a lesy. Je jisté, že nejvíce škodí planetě člověk, což je velmi smutné.

Vznikem moderního člověka jako by evoluce opustila své děti. Dosud formovala přirozený biotop výběrem nebo přizpůsobením druhů. Člověk tento vývoj obrací: mění životní prostředí a vytváří umělé nové prostředí. Tento proces se odehrává tak rychle, že je otázkou, zda člověk jako biologický tvor sám může nadále držet krok s těmito změnami.

Některá východiska

Ekologické zemědělství

Hledání nových zdrojů energií

Možností by určitě bylo využití větrných, vodních, slunečních, jaderných, přílivových a dalších elektráren. Sluneční kolektory, světelné...

Řešení šetrnější průmyslové výroby a méně odpadů, případně nové způsoby jejich likvidace.

Uzavírání dvoj a vícestranných dohod pro podporu trvale udržitelného rozvoje.

Summit Země

V roce 2002 (konkrétně 5. září) bylo na Summitu Země schváleno v Johannesburgu:

Pro trvale udržitelný rozvoj je Země byla přijata i tzv. Politická deklarace, která mimo jiné pojmenovala i dvě největší překážky - cizí okupaci a AIDS. Klíčové body Implementačního plánu jsou:

01. VODA A SANITÁRNÍ ZAŘÍZENÍ. Schválen závazek snížit do roku 2015 na polovinu počet lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě nebo sanitárním zařízením.

02. ENERGIE Schváleny byly aktivity na zvýšení přístupu k energii, ale selhaly snahy schválit konkrétní cíle ohledně zvýšení podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr. Evropská unie byla pro konkrétní cíle, ale USA a země vyvážející ropu je odmítly.

03. RYBY. Schválen cíl obnovit ohrožené stavy ryb nejpozději do roku 2015, podepisující strany uznaly, že oceány jsou nezbytné pro světový ekosystém a jsou důležitým zdrojem potravy zejména pro chudé země.

04. CHEMICKÉ LÁTKY. Do roku 2002 mají být všechny chem. lát. vyráběny a používány tak, aby neměly škodlivý dopad ani na člověka, na životní prostředí. Bude propagováno správné zacházení s nebezpečným odpadem.

05. ZDRAVÍ. Schváleno, že smlouva Světové obchodní organizace (WTO) o patentech by neměla zabraňovat chudým zemích v poskytováním léků, protože kvůli ní si tyto země nemohou dovolit léky proti AIDS.

06. ŽENY. Přístup ke zdravotní péči musí být v souladu se základními lidskými právy i kulturními a náboženskými hodnotami. Tento bod se snaží zabránit zejména mrzačení ženských pohlavních orgánů, tzv. ženské obřízce, kterou mnohé národy a kmeny praktikují pod záminkou hygieny a zdravotní péče.

07. POMOC. Uznává důležitost značného nárůstu pomoci rozvojovým zemím, aby byly dodrženy cíle rozvoje. Nutí bohaté země, aby dávali na tyto účely 0.7% domácího produktu, což je cíl stanovený Spojenými národy už v roce 1970. Této úrovně dosáhlo jen pět států.

08. GLOBALIZACE. Plán uznává,že globalizace má dobré i špatné stránky. Na jednu stranu nabízí velké možnosti pro růst světové ekonomiky a světový standard, chudým zemích však přináší těžkosti.

09. OBCHOD. Tato část plánu je podkladem pro obchod a životní prostředí, přičemž byla vypuštěna pasáž, že pravidla WTO jsou nadřazena globálním environmentálním dohodám. To přivítali ekologičtí aktivisté, kteří se obávali, že smlouvy jako Kjótský protokol by mohly být nadřazeností WTO podkopány. Bohaté státy se znovu zavázali omezit obchodní dotace.

10. BIOLOGICKÁ DIVERZITA. Schváleno, že od roku 2010 musí být významně omezena míra vymírání vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

11. VLÁDNUTÍ. Uznává, že dobrá vláda je nutná pro udržitelný rozvoj, jak z hlediska země, tak z pohledu mezinárodního. Bohaté státy chtěly pomoc vázanou na méně korupce a více demokracie.

12. STRATEGIE. Země se zavázaly do roku 2005 vypracovat strategii pro ochranu zdrojů pro budoucí generace.

13. CHUDOBA. Schváleno založení fondu na potírání chudoby, "největší globální výzvě, které svět musí čelit". Zdůrazněno, že příspěvky tohoto fondu jsou dobrovolné.

14. PŘEDBĚŽNÁ OPATRNOST. Znovu potvrzený princip chránit životní prostředí i tam, kde není úplně zřejmé, že by mohlo dojít k jeho zničení nebo že je ohrožen planetární ekosystém.

15. SPOLEČNÁ, ALE DIFERENCOVÁ ODPOVĚDNOST. Všechny národy se musí snížit zachránit Zemi, ale od bohatých států se očekává, že ponesou větší finanční břímě než státy chudé. Podobná mezinárodní setkání pod patronací OSN se budou odehrávat v dalších letech.

Den Země

Slaví se v celém světě dne 22. dubna. Většinou probíhají akce pro veřejnost, aby se lidé seznámili s možnostmi, jak se podílet na zachování a obnově životního prostředí a jak žít v souladu s přírodou. Jsou upozorňováni na možnosti pomoci při ochraně rostlin a živočichů i krajiny. Propaguje se zde také šetrná a ohleduplná turistika, např. agroturistika a ekologicky vypěstované potraviny.

"Musíme naučit své děti, že země, po níž chodí, je popelem našich praotců. Aby měli úctu k zemi, řekněte svým dětem, že překypuje životem nám příbuzných tvorů. Učte své děti to, co my učíme naše děti: že země je naše matka. Cokoli se přihodí Zemi, přihodí se synům této Země. Plivou-li lidé na zem, plivou sami na sebe..."

...to jsou slova indiánského náčelníka Seattla z Poselství bílému muži.

Evropská unie a životní prostředí

Evropská unie se snaží problematiku životního prostředí řešit tvorbou směrnic, které definují, jak by měly různé technologie výroby vypadat, aby jejich emise byly únosné z pohledu současné úrovně vědeckého poznání. Tvoří také instituce, které shromažďují informace o vědeckém pokroku a nových technologiích pro všechna průmyslová odvětví a také pro nakládání s odpady. Maše země se snaží v rámci přistupování k EU těmto směrnicím přizpůsobovat a sladit naše normy a normy Evropské unie.

Česká republika a životní prostředí

Byl schválen projekt "K udržitelnému rozvoji české republiky: vytváření podmínek", národní program "Ochrana biodiverzity" na podporu druhové rozmanitosti nebo třeba také program "Ochrana biotopů".

I u nás jsou nejvíce ohroženy lesy a porosty mokrých stanovišť (mokřady, bažiny apod.). Důsledkem jsou pak mimo jiné i ničivé povodně. Vláda by do konce roku 2003 měla připravit ke schválení seznam míst, které navrhuje zařadit do sítě nejvzácnějšího evropského přírodního bohatství - NATURA 2000. Již od roku 1933 u nás vznikají chráněná území přírody včetně tří národních parků (Krkonošský národní park, NP Šumava a NP Labské pískovce).

Již nyní a často za podpory státních institucí probíhá řada různě zaměřených programů - např. na obnovu mokřadů, na záchranu rodu formica (mravneci), na záchranu labutí, ohrožených a chráněných druhů ryb a kruhoústých (mihule potoční), ohrožené druhy dřevin a bylin v lese, ohrožené vážky, motýli, brouci, sledování a ochrana dravců a sov,netopýrů, podpora hnízdních možností ptáků v lesích, obnova květnatých luk apod.

Povodně

Když přechodně stoupne voda v řece nebo potoce, hovoříme o povodni. Povodně jsou zcela přirozeným jevem. Ke zvýšení průtoků v tocích a následnému zaplavování pozemků v nivě docházelo dříve dosti pravidelně v době jarního tání a také v době přívalových či trvalých dešťů. Malé povodně přicházely častěji, velké méně často.

Většina lidí si myslí, že zvládnout povodeň a uhradit vzniklé škody má hradit stát. Tak ovšem byla chápána osobní zodpovědnost za minulého režimu. Dnes je možné říct, že v Evropě směřuje role státu do prevence povodní - např. zajišťování osvěty, informací předpovědní a hlásné služby, podpory zlepšování stavu krajiny. Nejlepšího efektu bude dosaženo, pokud se sladí aktivní působení státu a osobní odpovědnost občanů.Ta je spojena s ochranou vlastního majetku a zdraví. Sesuvy půdy Sesuvné oblasti se nacházejí ve východní, karpatské části povodí Moravy. Vydatné srážky přispívají k aktivizaci sesuvných procesů. Informace o sesuvných územích získáte na referátu životního prostředí nebo na českém geologickém ústavu. Na vysvětlenou pár pojmů

Povodí je území, ze kterého všechna voda odtéká do jednoho potoka, řeky nebo jezera.

Řeka je páteří každé krajiny. Pramení ve vyšších polohách, spojuje se s přítoky a potoky, postupně nabírá na síle. Řeka jen tepnou krajiny, přináší pro život nezbytnou vodu. Proto i většina lidských sídel leží u řeky. V řece dochází ke tření mezi dnem a vodou. Drsná a kamenitá koryta způsobují větší tření než koryta písečná. Řeka s širším dnem je vystavena většímu tření a je více zpomalována. Nové vědecké poznatky důležité pro stavbu vodních toků. Na vhodnou volbu typu úpravy, která maximálně využije přirozených korytovodných procesů pro minimalizaci nákladů a maximalizaci všech potřebných užitků. Návratový trend směřující do stavu dynamické rovnováhy u toku se zničenou úpravou je obsažen v obrázkové příloze.

V době velmi nedávné nám všem právě povodně ukázaly, že nejen na Moravě, ale i v Čechách musíme více pozornosti věnovat právě ekologii.


Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.