Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Žraloci


Spolu s rejnoky a chymérami řadíme žraloky mezi tzv. paryby. Většina paryb má tělo pokryté ostrými a tvrdými šupinami. Kostra paryb není tvořena kostmi, ale chrupavkami. Na chrupavčité lebce jsou dobře vyvinuté chrupavčité čelisti. Paryby mají dobře vyvinutý cévní systém (srdce, tepny a žíly) a párové ploutve po stranách těla. Mezi paryby počítáme asi 6 000 druhů současných obratlovců.
Žraloci mají velká vajíčka krytá rohovitou schránkou na níž jsou velmi často četné dlouhé výrůstky, které slouží k zachycení vajec na ponořených předmětech. Žraloci nemají vyvinutý plynový měchýř. Žábry žraloků nechrání kostěná víčka (tzv. skřele). Voda z žaber proudí ven žeberními štěrbinami.

Setkáváme se s:
1.malými žraloky (asi 15 cm dlouhými, kteří váží okolo 200 g)
2.velkými žraloky (obři dlouzí 20 m a vážící kolem 20 tun)

Žraloci se liší nejen velikostí, ale i stavbou těla a způsobem života. Podle toho je dělíme do 10 různých řádů. Všichni žraloci mají řadu shodných znaků a vlastností a proto je zoologové sjednotili do jediného nadřádu zahrnujícího asi 350 druhů.
Některé druhy žraloků jsou živorodé. K oplodnění vajíček dochází v těle matky. Embrya se vyvíjejí ve zvláštním rozšíření vejcovodů. Nevyvíjejí se rovnoměrně. Vyvinutější mláďata jsou schopna začít samostatný život dříve než opustí tělo matky. Takoví jedinci pak požírají ještě v těle matky sourozence nebo ještě neoplodněná vejce. Proto živorodé druhy žraloků mívají málo mláďat. Narozená mláďata jsou dokonale fyzicky vyvinutá a velmi dravá.
Většina žraloků je vejcoživorodá. Kladou vejce chráněná pevnou skořápkou, která bývají nejrůznějšího tvaru (kulovitá, hruškovitá, oválná, spirálovitá, hranatá) a barvy (krémová, černá, žlutá, rezavá). Vejce jsou vždy značně velká. Např. vejce žraloka obrovského 60 x 40 cm. I malí žraloci vylíhnutí z vajec jsou zcela samostatní.

Žralok velrybí
Tento druhy žraloka žije v tropech a subtropech. Někdy bývá proto nazýván jižním žralokem. Zpravidla žije v nevelkých hejnech blízko hladiny. Je to největší žralok. Délka 12-18 metrů, není dravec, živí se planktonem, pro člověka zcela neškodný. Plave se široce rozevřenou obrovskou tlamou, do které by se vešlo 4 až 5 lidí. Má asi 15 000 drobných zubů. K nasycení potřebuje denně asi 50 až 200 kg planktonu (velryba až 3 tuny).
Žralok veliký
Žije v Atlantickém oceáně od trop vod až po Grónsko a Bílé moře a v Tichém oceáně od tropů až po Aljašku. Je menší než velrybí žralok. Dorůstá nejvíce 15 metrů délky. Živí se planktonem. V létě se pohybuje u hladiny. Na zimu se ponoří do hlubin. Nepřijímá potravu, žije ze zásob tuku. Upadá do jakéhosi spánku. Jeho filtrační ústrojí (k zachycení planktonu) zakrní a nové se objeví až koncem zimy. Mládaťa rodí dvakrát ročně v mořských hlubinách.
Žralok lidožravý
Dorůstá délky 12 metrů. Má cm dlouhé zuby. Velmi žravý. Moc si potravu nevybírá. Snědl i slona. Dva metry dlouhého žraloka nekouše, ale rovnou polyká. Tento druh žraloka je kanibal - požírá se navzájem a hlavně napadá lidi. V Austrálii se mu říká "bílá smrt".
Žralok sleďový
Menší, mírný druh, lidi nenapadá.
Žralok mako
Dlouhý asi 3 metry. Největší dosud ulovený vážil 357 kg. Tento druh je verlmi rychlý a mrštný. Skáče i nad hladinu. Může napadnout člověka. Je výjimečně žravý. V 350 kg těžkém žralokovi bylo nalezeno 67 kg masa z mečouna.
Žralok kladivoun
Žije hlavně v tropech. Pouze kladivoun obecný navštěvuje vody mírného pásma. Dorůstá délky asi 3-6 metrů. Hlava a oči připomínají kladivo. Oči má po stranách a jsou vzdáleny více než jeden metr. Může být nebezpečný pro lidi. Napadá i rejnoky chráněné jedovatými trny. Jed na něj nepůsobí.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.