Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Dinosauři


Poslední dinosauři vymizeli z povrchu zemského před 65 milióny lety. Avšak 160 miliónů let si drželi výsadní postavení na této planetě. Odkud tito ohromní plazi pocházeli, jak skutečně vypadali a co bylo příčinou jejich vyhynutí?
Historie Země se dá rozdělit od prvopočátku do několika ér (datuje se před 4 500 milióny lety). Období dinosauřího rozmachu zaplňuje éru druhohor. Vymezení této éry probíhá ve třech obdobích - období trias (před 256 až 208 milióny let), jura (před 208 až 146 milióny let) a křída (146 až 65 milióny let).
Plazové obývali Zemi již předtím, než se objevili první dinosauři. Během rané doby triasu se začalo objevovat mnoho nových druhů. Většina druhů raných plazů držela končetiny široce od svého těla v úhlu srovnatelném s dnešními ještěrkami. Nakonec se objevili archosaurové (tzv. plazi - vládcové). Jedna skupina se vyznačovala jinou stavbou těla a držením končetin, které spočívaly přímo pod tělem v nejmenším možném úhlu. Zdá se, že to byl počátek správného držení těla, které je více patrné u jejich potomků dinosaurů. Ke konci prehistorického období triasu dinosauři doslova zaplavili svět. Za dobu jejich rozkvětu je však považována doba křídy, kdy se objevilo velké množství dinosaurů. Do dnešní doby bylo zaznamenáno přes 1000 druhů dinosaurů. Rozdělují se do dvou zásadně odlišných skupin: býložravci a masožravci.
Velikostní rozpětí dinosaurů bylo různé, od nejmenšího masožravého Compsognathuse, který velikostně odpovídal malému kohoutkovi, až po obrovské sauropody s ještěříma nohama. Byly to ohromné kreatury se širokými těly, malými hlavami a žirafím krkem. Právě tento krk sloužil k tomu, aby si pochutnávali na listech třepetajících se vysoko na stromech. Byli to býložraví tvorové. Přední zuby odpovídali kolíčkům, jež usnadňovaly shrabávání listí z větví stromů, zatímco jejich zadní tupé zuby rozdrtily listí na kaši. Diplodocus (tzv. dvojitá ještěrka) byl dlouhý 26 metrů a vážil 11 tun. Brachiosaurus (tzv. ještěr s chobotem) byl dlouhý 28 metrů, vysoký 13 metrů a vážil 100 tun - pro srovnání vážil tolik, co 16 afrických slonů dohromady. Brachiosaurus se živil pouze rostlinou stravou. Denně musel sežrat okolo tuny listí, aby vůbec přežil. Některé zkameněliny sauropodů prokázaly přítomnost obrovských kamenů v místech kostry, kde se pravděpodobně nacházel žaludek. Byly spolykány, aby pomáhaly při trávení rozemlít zbytky proutků a listí. Mnoho býložravých dinosaurů se přesouvalo za potravou ve velkých stádech, aby zabránili jakémukoliv napadení ze strany masožravců. Kupříkladu triceraptoři se často museli seskupit, aby ochránili svá mláďata. V případě ohrožení se dospělí jedinci semkli do kruhu a podobně jako dnešní sloni chránili svá mláďata. Mnozí z těchto mírumilovných tvorů byli těžce ozbrojeni. Triceraptoři útočili podobně jako dnešní nosorožci, nabodli nepřítele na dva dlouhé ostré rohy umístěné na konci rypáku. Pinacosauři omráčili útočníky pomocí kostnaté paličky umístěné na konci ocasu. Ostatní býložravci, jako např. Stegosaurus, byli chráněni širokým kostěným brněním a hroty ve tvaru dýky na ocasu.
Mezi masožravé dinosaury patří známý Tyranosaurus. Tento dinosaurus měl zakřivené vroubkované zuby, které byly přizpůsobeny k odtrhávání masa z kořisti. Ostré drápy sloužily k přidržování potravy. Tyranosaurus (ještěr krutovládce) byl asi 12 m dlouhý, a byl jeden z nejtěžších, vážil přes 8 tun. Zakřivené zuby v délce 16 cm odpovídaly velikosti lidské dlaně. Většina masožravých dinosaurů se pohybovala po zadních končetinách. To jim umožnilo rychle běhat a chopit se své kořisti. Užitečnou součástí jejich těl byly i přední končetiny. Končetiny vypadaly jako malé lidské ruce s prsty ve formě drápů. Vědci neznají docela přesně pravý účel těchto malých, ale docela silných opěr, ale domnívají se, že sloužily k zachycení kořisti nebo vzpěru na zadní končetiny po spánku, nebo odpočinku.
Velociraptor - zlověstný zabiják, jehož jméno v překladu zní rychlý lupič, napadal malé savce nebo dinosaury dlouhou zadní končetinou, zatímco na druhé stál a udržoval rovnováhu pomocí ocasu. Tlapy byly opatřeny srpkovitými drápy, pomocí nichž zabiják sekal po oběti. Navzdory jejich velikosti, se mnoho dinosaurů dokázalo velice rychle pohybovat. Dlouhonohý pštros dinosaurus byl schopen dosáhnout až 50 km/hod. Těžší dinosauři, např. 35-tunový Apatosaurus, se přemysťovali rychlostí podobnou té, jakou se pohybuje dnešní slon. Zatímco tučný stotunový Brachiosaurus ztěží ušel pomalou chůzí 4km/hod.
Vědci se dlouho domnívali, že dinosauři stavěli hnízda a potom do nich kladli vajíčka. Ale jakým způsobem mláďata vychovávali, než se postavila na vlastní nohy, bylo záhadou až do roku 1978. Právě v tomto roce ve státě Montana v USA vědci objevili hnízdo s dinosauřími mláďaty a skořápkami vajec, ze kterých se vylíhla. Některé z mláďat dosahovalo výšky bezmála 1 metr, avšak vajíčka nebyla delší než 20 cm. Mláďata dinosaurů byla velká. Vědci tudíž usoudili, že se mláďata dlouho po svém narození zdržovala v hnízdě. Experti z tohoto jevu rovněž vydedukovali, že rodiče se o svá mláďata starali až do okamžiku, kdy vyrostla a mohla jim tuto službu oplatit. Mnoho mláďat objevených ve státě Montana mělo opotřebované zuby, což potvrzuje fakt, že mláďata byla dobře živena dospělými jedinci. Vědci zapochybovali o tom, zda objemní rodiče při živení nepomačkali své mládě. Vědci se rovněž domnívají, že někteří z objemnějších dinosaurů rodili mláďata jako savci. Dinosauři se neustále pídili za potravou a vyhýbali se nepříteli. Ve skutečnosti měli jen málo času klást vajíčka a čekat měsíce než se z nich vylíhnou tvorové a vyrostou v dospělé jedince, kteří jsou schopni se o sebe postarat. Kromě toho největší objevené dinosauří vejce bylo dlouhé 30 cm. Mládě, které se vylíhlo, mohlo být trochu větší a muselo by vyrůst do standartních velikosti neuvěřitelnou rychlostí. Proto vědci dávají za pravdu teorii, která tvrdí, že objemnější dinosauři se narodili jako savci v příslušné velikosti.
Lidé nacházejí zkameněliny dinosauřích kostí již stovky let. Nikdy však přesně nedokázali určit, o co se jedná. Někteří dokonce tvrdili, že jsou to kosti lidského obra. Ve dvacátých letech 19. století si byli vědomi, že pozůstatky patří obrovským ještěrům, kteří již dávno vyhynuli. V roce 1822 Gideon Mantell objevil v Sussexkém lomu v jižní Anglii velké zuby. Všiml si, že jsou podobné zubům jihoamerického ještěra, který se jmenuje leguán. Z tohoto objevu usoudil, že zkamenělina zobrazující zuby patří plazům. Zkameněliny dinosauřích pozůstatků se nacházely ve všech částech světa, na všech kontinentech, i v Antarktidě. Nejčastějšími zkamenělinami jsou kosti a zuby, tedy pevnější části těla, které nepodléhají tolik rozkladu jako měkké tkáně, kůže a vnitřnosti. V pořadí druhé nejčastěji se vyskytující zkameněliny jsou obtisky končetin. V mnoha případech dinosauři za sebou nechávali řetězy stop vtisknutých do měkkého písku. Stopy dávají důležité vodítko k poznatkům o rozšíření druhů. Rovněž se dozvídáme o způsobu zaútočení na kořist. Otisky stop se nazývají stopové zkameněliny, protože prakticky zvířatům nepatří. Koprolity (zkamenělý dinosauří trus) po pitevním prozkoumání střevního obsahu a žaludečních kamenů odhalí cennou informaci o způsobu obživy. Některé pozůstatky dinosauří kůže poukazují na pevné kostěné brnění.
Před 65 milióny lety na sklonku prehistoriské doby křídy většiny dinosaurů vyhynula. Paleontologové nedokáží přesně vysvětlit pravou příčinu jejich vyhynutí. Nabízí se však několik teorií. Jedna z nich bere v potaz explozi hvězdy v blízkosti planety Země, která zaplavila planetu smrtelnou radiací. Dalším názorem je, že se se Zemí srazil meteorit. Existence podzemního kráteru Jukatán v Mexiku toto nevylučuje. Meteorit vyvolal ohromnou explozi. Vzápětí se v atmosféře vytvořila hustá prachová pokrývka, která zabránila na několik měsíců pronikání slunečních paprsků, a tak se náhle přerušil vývoj života na Zemi. Jiní vědci se domnívají, že dinosauři vyhynuli důsledkem postupné změny klimatu. Zimy se ochlazovaly, léta oteplovala. Tato změna v klimatu vyhovovala zejména drobným savcům, kteří byli schopni přezimovat. Pravou příčinu pravděpodobně nikdy neodhalíme přesně.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.