Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Trávicí soustava (2)



Každá z miliard živých buněk v těle potřebuje pro svou činnost energii. Tuto energii poskytuje potrava, kterou jíme. Velké množství druhů tekutin a potravin, které přijímáme, proto musí být určitým způsobem zpracováno, než může být buňkou přijato a použito pro její život a růst. Trávení je proces, při kterém jsou živiny rozkládány na své základní složky : bílkoviny na aminokyseliny ( stavební jednotky nových bílkovin ), cukry na glukózu a tuky na mastné kyseliny a glycerol. Cukry a tuky poskytují tělu energii. K rozkladu živin jsou nutné četné skupiny různých enzymů, dále hormony a také nervová regulace.
Trávení a vstřebávání potravy se odehrává v trávicím traktu, vinuté trubici asi 10m dlouhé, která navazuje na dutinu ústní a končí řitním otvorem. Zažívací trubice se skládá z důležitých částí: ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku a střev. Chemický rozklad potravy v zažívacím traktu trvá maximálně dva dny. Zažívací trubice začíná v našich ústech. Ústa jsou vstupem nejen do trávicí, ale i do dýchací soustavy. Naše rty nakládají se soustem co nejefektivněji. Při žvýkání obličejové a retní svaly ztuhnou, aby napomohly jazyku rozmělnit sousto a zabránily úniku z úst. Když dožvýkáme, naše čelisti přestanou pracovat. Je velmi důležité sousto dobře rozkousat: řezáky slouží k řezání a krájení, špičáky sousto ?odtrhávají?, třenové zuby a stoličky potravu drtí, rozmělňují a žvýkají. Rozmělňování zvyšuje množství slin v ústech. Enzymy obsažené ve slinách zahajují chemický rozklad potravy. Sliny jsou vylučovány třemi páry slinných žláz a drobnými slinnými žlázami roztroušenými ve sliznici dutiny ústní. Vytékají trubicovitými vývody na spodině dutiny ústní a u druhé horní stoličky. Drobné žlázky ústí samostatnými vývody. sliny jsou nepatrně lepkavá hmota, která se skládá asi z 98% vody a zbylou část tvoří enzymy.Sliny obsahují trávicí enzym ptyalin, který štěpí složité cukry a mění je na jednodušší cukr maltózu, amyláza rozkládá škroby na menší molekuly cukru, lysozym usmrcuje bakterie. příliv slin se zvyšuje, když jídlo vidíme a cítíme.
Kus potravy je zformován do sousta a posunut jazykem do zadní části úst.. Odtud putuje do hltanu. Z hrdla pokračuje dál do jícnu, který leží ve střední části krku. jícen spojuje ústní dutinu se žaludkem. jícen leží za průdušnicí, zpevněnou chrupavčitými prstenci. průdušnice navazuje na hrtan. Ten je zepředu tvořen chrupavkou štítnou, ležící v blízkosti štítné žlázy. Hrtanová příklopka má tvar listu a je za jazykem. Během polykání měkké patro blokuje vstup do nosohltanu a hrtanová příklopka uzavírá vstup do hrtanu. Tím se dýchání na okamžik zastaví. Jakmile sousto opustí hltan, otevře se opět hrtanová příklopka a dýchání se obnoví. Stahy jícnu sousto posunují. Jícen je svalnatá trubice opatřená na každém konci svěrači. Svěrač uzavře na určitou dobu průchod a oddělí tak jednu část trávicí trubice od druhé. Při vniku potravy do hltanu se otevírá, potom se zase uzavírá, sousto je tak posouváno do žaludku. Stahy svěračů dovolují zpracovávat vždy určitou část obsahu.
Na sousto v žaludku je vyvíjen mnohem větší tlak než v jícnu, proto je nutno přístup regulovat. Potrava se v žaludku zdržuje déle než v jiných částech trávicího traktu. Vypadá jako vak ve tvaru písmene J. Skládá se ze tří důležitých částí: kardiálu, fundusu a pyloru. V žaludku je potrava důkladně promíchána se žaludeční šťávou, a to pohyby silné svaloviny žaludeční stěny. Žlázy žaludeční sliznice denně vyloučí 1-2 litry šťávy. Náš žaludek vyrábí také velké množství kyselin. kyselina chlorovodíková napomáhá tělu štěpit bílkoviny a ničí viry. Velký obsah kyseliny v žaludku může způsobit problém tím, že může natrávit i obnažená místa, a tím vznikají žaludeční vředy. Enzym pepsin se vytváří ve fundu a má za úkol štěpení bílkovin. Pepsin štěpí řetězce molekul bílkovin na menší částečky ? proteázu a peptidy. Protože sama žaludeční stěna se částečně skládá z bílkovin, pepsin je vylučován v pasivní formě pepsinogenu, a tak nemůže poničit žaludeční stěnu. Kyselina chlorovodíková provádí přeměnu pepsinogenu na aktivní pepsin. K této přeměně dochází až tehdy, když je pepsinogen součástí gastrinogenních šťáv ? žaludek je tak ochráněn před vlastní trávicí činností. Brání tomu i zvláštní vrstva hlenu na jeho vnitřních stěnách. pokud je ochranný hlen narušen, pepsin společně s kyselinou chlorovodíkovou vytráví díry v žaludeční stěně a vzniká žaludeční vřed.
Asi po hodině se spolknuté sousto změní na tzv. tráveninu ( chymus ), a ta je připravena k přesunu do dvanácterníku , krátké zakřivené části tenkého střeva. Je-li tlak v žaludku vyšší než ve dvanácterníku, pylorův svěrač pouští tráveninu dál. Kompletní obsah žaludku se tímto způsobem přemístí do dvanácterníku asi za 2-6 hodin. Ačkoliv se žaludek zapojuje do několika činností najednou, jen málo potravy se dostane přímo do krevního oběhu. Přes žaludeční stěnu proniká určité množství vody, solí, některé léky a alkohol. Zbytek se dopraví do tenkého střeva. Trávenina postupující ze žaludku do tenkého střeva náhle přejde z kyselého prostředí do zásaditého. Ve střevě se promíchá s trávicími šťávami vylučovanými do dvanácterníku ze slinivky břišní a žlučníku.Slinivka břišní je žláza asi 18cm dlouhá. vylučuje enzymy, které štěpí tuky, cukry i bílkoviny, a proto hraje při trávení rozhodující roli.
Štěpení tráveniny v tenkém střevě usnadňuje také emulgační působení žluči, husté zelené hořké tekutiny, která se tvoří v játrech a shromažďuje se ve žlučníku. Rozptyluje tuky na drobné kapénky. Žlázky sliznice tenkého střeva také vylučují celou řadu trávicích enzymů, souhrnně nazývaných střevní šťáva. Výstelka tenkého střeva je bohatě zřasena do tisíců miniaturních výběžků, tzv. klků, které zvětšují její povrch. Klky se stále pohybují a střevní obsah se tak dostává do nejužšího styku s bohatou cévní sítí krevních kapilár a lymfatických cév v každém klku. Aminokyseliny a glukóza přecházejí přes membránu klku do krve. Mastné kyseliny a glycerol pronikají především do lymfatických buněk a jsou jimi dopravovány do jater, hlavní zásobárny těla. Zbytky tráveniny postupují do tračníku, tlustého střeva. Nejvýznamnější funkcí tlustého střeva je vstřebávání vody a minerálních látek zpět do krevního řečiště. Tlusté střevo se zbavuje nestravitelných a odpadových látek ve formě stolice. Její součástí jsou i odumřelé buňky sliznice trávicího traktu a mrtvé bakterie.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.