Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): bestie    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Vesmírné vlivy


Mnoho lidí si myslí, že je Země a pak jenom něco jako Vesmír, ale to je chyba. Je Vesmír a v něm jenom maličkatá planetka Země. I když je pravda, že je výjimečná. V celém Vesmíru asi nebude mnoho planet(i když si myslím,že několik ano), na kterých se vyvinul život(tak vyspělý) jako na Zemi.

Asi nejvíce vnímané Vesmírné vlivy jsou střídání dne a noci a střídání ročních období. Tyto změny vyplývají s rotací Země kolem své osy a rotací kolem Slunce. Již málo známí je pohyb Země (a celé Sluneční soustavy) Galaxií.
Největší vliv na život a vývoj na Zemi má(mělo) Slunce. Jen díky němu a našemu postavení vůči němu se zde mohl vzniknout život.


Slunce je hvězda - obrovská koule, v jejímž nitru probíhají termonukleární reakce(ve Slunci probíhá přeměna helia ve vodík, v hmotnějších hvězdách probíhá přeměna i těžších prvků). Energie, která se reakcemi uvolňuje, postupuje k slunečnímu povrchu a nakonec je vyzařována do okolního prostoru. Malá část této energie dopadá na Zemi a umožňuje život na Zemi (umožňovalo a ještě nějakou chvíli umožňovat bude-za 5 miliard let má Slunce expandovat a pohltit prvních několik planet Sluneční soustavy ? s nimi i Zemi - a má se scvrknout na tzv. bílý trpaslík). Díky Slunci máme den a noc, neustále máme co dýchat(jenom díky Slunci může probíhat fotosyntéza v rostlinách) a vůbec ?vidíme se?.

Bílý trpaslík - astronomický objekt vznikající, když se zhroutí hvězda o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti. Tyto hvězdy nejsou dostatečně hmotné, aby se mohly proměnit v červeného trpaslíka nebo dokonce černou díru. Poté co se stanou rudým obrem během své fáze spalování hélia, odhodí své vnější vrstvy a ty vytvoří planetární mlhovinu. Na místě původní hvězdy zůstane jen neaktivní jádro skládající se převážně z uhlíku a kyslíku.


Další vesmírný objekt, který má na naši planetu velký vliv je Měsíc. Z praktického hlediska ovlivňoval Měsíc od nepaměti život člověka třemi způsoby: v noci mu někdy svítil, členil mu čas na měsíce a způsoboval mořský příliv a odliv(dle slapy).

Gravitační síla, kterou Měsíc působí na Zemi, vytváří slapové změny hladiny oceánů, která stoupá a klesá podle pohybu Měsíce kolem Země. Bez Měsíce by se určitě jejich rozsah velmi snížil, ale nezmizel by úplně. Slapy totiž nezpůsobuje jen Měsíc, Měsíc totiž tvoří pouze dvě třetiny slapového působení na naši planetu. Zbytek způsobuje Slunce a méně i planety, zvláště Jupiter.
Rozsah slapových vzdutí závisí na poloze Měsíce a Slunce vůči Zemi (viz schéma). Pokud se Země, Slunce a Měsíc (v úplňku nebo novu) nacházejí na jedné přímce (syzygy), dochází k největším přílivům tzv. skokovým (springtides).

Jestliže se zmíněná tělesa nacházejí v pravém úhlu (první a poslední čtvrť), je příliv nejmenší tzv. hluchý (neap tides). Protože perioda rotace Země vůči Měsíce je 24 hodin 50 minut, bude rozdíl mezi přílivy je dnes 12 hodin 25 minut.



Malá zajímavost:
Mont Saint Michel je malý žulový ostrov uprostřed mořské zátoky se stejným jménem, kousek od hranic Bretagne s Normandií. Ostrov je od pevniny vzdálený 2 km a je s pevninou spojený uměle vytvořeným násypem se silnicí, kterou při přílivech nikdy nezalije voda. Na ostrově je postaveno město, nad nímž se ve výšce 80 m tyčí slavný klášter.
Proč o něm píši?Dalo by se toho o něm napsat mnoho, ale pro tento referát se hodí ten fakt, že při odlivu se voda stahuje až do vzdálenosti 15 km a klesne o 14 m. Potom se celý ostrov ocitne uprostřed. Jelikož se odliv a příliv střídají 2x za den, je možné pohyb moře pozorovat v reálném čase a voda se přitom přibližuje nebo vzdaluje rychlostí více než metr za vteřinu(ten Měsíc má ale sílu?)! Je to opravdu zajímavý zážitek.








Že mořský příliv je způsobován Měsícem popřípadě Sluncem je docela známé, ale moc se neví,že Měsíc působí i na zemskou kůru. Ale zatímco voda se slapovému působení poddá snadno, pevné části Země udržují svůj tvar daleko lépe. Ani ty však nejsou ideálně tvrdé, a proto se také na pevném povrchu projevuje ?příliv a odliv?, i když vysoký řádově jen centimetry.

Další vesmírná tělesa, která hlavně v minulosti ovlivňovala vývoj života na Zemi, jsou asteroidy.

Před 65 milióny let ovládali planetu obrovští ještěři, kteří měli vysoké předpoklady k udržení vlády nad Zemí a snad i k vyvinutí inteligentní formy života. Jednoho dne se však všechny tyto výhody proměnily v prach. Došlo k vesmírné události, která měla za následek vyhubení většiny života na planetě a uvržení planety do doby, kterou známe spíše pod pojmem jaderná zima. Země se na své cestě kolem Slunce střetla s 10 kilometrovým asteroidem, který dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu. Následný dopad asteroidu "menší" velikosti způsobil nedozírné škody. Srážka planetky se zemským pláštěm měla za následek vyvržení miliónů tun prachu do atmosféry, kde prach začal zabraňovat pronikání slunečního světla, což mělo za následek ochlazení planety a další dobu ledovou. Obrovská tsunami obletěla svět a zatopila spoustu níže položených míst, obrovské požáry postihly kontinenty a 90% života zaniklo. To vše se stalo jen díky dopadu asteroidu na Zem, který měl jen asi 10 kilometrů v průměru. Jak uvádí teorie zániku dinosaurů, je dopad asteroidu na Zemi globální problém, který by mohl mít za následek vymření druhu Homo Sapiens.
Těmto vesmírným balvanům, které obíhají hvězdu v souvislých pásech o mnohatisícových počtech či pouze jako na náhodné cestovatele mezi planetami říkáme planetky, neboli asteroidy.

I kolem naší hvězdy obíhá skupina drobných planetek, na které bychom narazili, kdybychom cestovali mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupitera. V této oblasti bychom objevili na tisíce miniplanetek, které jsou pozůstatkem dob, kdy vznikala naše soustava s planetami. Největší ze známých asteroidů je Cares, který má v průměru 1 000 kilometrů, ale i přes tohoto obra bychom ze všech asteroidů v pásu nesestavili těleso, které by mělo velikost aspoň našeho Měsíce. Většina asteroidů má nepravidelný vzhled, který se nazývá bramborovitý tvar.










Zdroj: http://www.vesmir.info
http://vesmirweb.net
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.