Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): jej    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Rozmnožování


Úspěšnost každého druhu, živočišného i rostlinného, lze hodnotit podle toho, jak se dokáže vyrovnat s přírodními podmínkami, ve kterých žije. Důkazem úspěšné životní strategie jedince je nejen dát život potomkům, ale také je zdárně vychovat a připravit do života.

Rostliny pouze umožňují opylení, které je podmínkou oplození.

Přenos pylu zprostředkuje buď vítr, nebo živočich ? hmyz či ptáci. Role rostlin spočívá v lákání opylovačů, popřípadě v poskytování potravy, pylu nebo nektaru.

Ve světě živočichů však převládá aktivní vyhledávání partnera. Po oplodnění samičky mnohdy následuje společná příprava hnízda a různě dlouhá péče o potomstvo. Doba výchovy trvá u mnohých druhů až do úplného osamostatnění mláďat. Problém rozmnožování není tedy zjednodušen na pouhé oplození, na funkci rozmnožovacích orgánů. Ve skutečnosti je to velmi složitý soubor chování, které zajišťuje nejen setkání obou partnerů a páření, ale většinou také výchovu potomstva. Výběr partnera, který bude otcem či matkou budoucího pokolení, je u živočichů proces často velmi složitý. Řídí se přísnými pravidly, která musejí zajistit správnou volbu toho nejvhodnějšího rodiče, to znamená takového, jehož vlastnosti budou potomstvu ku prospěchu.

U živočichů se jen ojediněle vyskytuje hermafroditismus, kdy jedinec je nositelem obou pohlaví, samčího i samičího. Ale i v tom případě se musejí dva jedinci setkat a vyměnit si pohlavní buňky, aby mohlo proběhnout pohlavní rozmnožování. Jen zcela výjimečně se rodí nová generace nepohlavní cestou, z neoplozených vajíček (například mšice během léta). Převažujícím jevem v živočišné říši je pohlavní rozrůzněnost, gonochorismus. Samec je nositelem samčích pohlavních orgánů a samice nositelkou samičích pohlavních orgánů.



Samci některých druhů se více či méně výrazně odlišují svým zjevem, mají takzvané druhotné pohlavní znaky. (Prvotními pohlavními znaky jsou pohlavní orgány.) Tyto znaky upoutávají zájem samiček, v jejich očích jsou symbolem kvalit budoucího otce jejich dětí. Dlouhý ocas bažantího kohouta, mohutné paroží jelena a další symboly ?mužnosti? v říši zvířat, a k tomu nápadné svatební tance a jiné projevy dvoření, kdo by odolal? Ve skutečnosti to ale není jen vnější pozlátko. Mohutní samci, kteří jsou dospělí nejen po stránce fyzické, ale i sociální (společenské), mají také jiné povinnosti než jen okouzlit samičku a předat jí své pohlavní buňky. U řady druhů zvířat musí také obhájit teritorium, které jejich společným potomkům poskytne dost obživy. Samci mnohých druhů pomáhají stavět hnízdo pro mláďata a podílejí se na jejich výchově, zejména u ptáků. AY už samci vypadají jakkoli nápadně a s výchovou potomstva pomáhají nebo ne, samička se v drtivé většině případů chová skromněji a mívá nenápadný šat. Ptačí samička sedící na hnízdě nemůže na sebe upoutávat pozornost predátorů.
Projevy chování související s rozmnožováním jsou v živočišné říši velmi bohaté a pestré. Smyslem je vždy jednoznačně předat své geny potomkům a tak zachovat živočišný druh. Oplození vaječné buňky je buď vnější, probíhá tedy mimo tělo samice (například tření ryb), nebo je vnitřní. V tomto případě pohlavní orgán samce dopraví pohlavní buňky (spermie) přímo do těla samice, do blízkosti vajíčka. Tento způsob oplodnění je úsporný, protože nedochází k plýtvání pohlavními buňkami. Oba typy oplodnění se vyskytují jak u bezobratlých živočichů, tak u obratlovců.

Vývoj oplodněného zárodku (embrya) probíhá různě dlouho a za různých okolností, vždy však závisí na fylogenetické vyspělosti živočicha a opět na jeho způsobu života. Samice mnohých druhů kladou vajíčka do více či méně připraveného hnízda a vývoj zárodku pak probíhá mimo jejich tělo (vejcorodost). U řady druhů se zárodek vyvíjí v těle samice. Buď probíhá ve vajíčku a opouští její tělo v okamžiku uvolňování se z vaječných obalů (vejcoživorodost), nebo je zárodek, později plod, vyživován z těla matky prostřednictvím speciálního orgánu ? placenty. Rodí se živé mládě (živodorost), a to v určitém vyšším stupni vyspělosti.
Doba, po kterou jeden nebo oba rodiče vychovávají potomstvo, se velmi liší (stačí srovnat rychlost rozmnožování například hlodavců a šelem). O svá mláďata či vajíčka pečují i mnozí bezobratlí živočichové, a to i ti vývojově velmi původní, starobylí, (například škvoři). Péče o potomstvo je běžná a velmi složitá zejména u vývojově pokročilejších forem, jako jsou obratlovci. V podstatě platí, že čím je živočišný druh modernější a vyspělejší, tím je vývoj jeho mláďat delší, stejně jako je složitější a dlouhodobější péče o ně a jejich výchova. Nejsložitější a nejdelší péči na cestě k dospělosti vyžaduje lidské mládě.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.