Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Stavba rostliny




Ve stavbě rostlinného těla existuje obrovská rozmanitost. Rostlina označuje představitele celé rozsáhlé říše, všech vývojových stupňů, zastupuje mnoho druhů ? od řas přes játrovky, lišejníky, mechorosty, kapraďorosty až k rostlinám semenným.


Jejich rozmanitost je dána nejen stavbou těla čili počtem buněk, které jej tvoří (srovnej jednobuněčné organismy s mnoho- buněčnými), ale také stupněm jeho členitosti, uspořádáním. Nejvíce členěna, tedy nejsložitější, jsou těla druhů, které jsou na nejvyšším vývojovém stupni. Jejich jednotlivé části, orgány (ústroje) vykonávají určité specializované funkce:

orgány vegetativní
zajišťují výživu a růst rostliny

orgány reprodukční
obstarávají rozmnožování

orgány zásobní
hromadí energeticky bohaté látky.


Tělo vývojově nižších rostlin (řas, játrovek, lišejníků a mechorostů) se nazývá stélka. Je členěné, ale není rozlišené na pravé kořeny, stonky (lodyhy) a listy. Na některých stélkách se rozlišuje takzvaný kořínek, lodyžka a lístky. Jiné nižší rostliny jsou naopak pouhou buňkou, uloženou ve slizovém obalu. Mnohobuněčné stélky mívají různý tvar, jsou keříčkové, ploché, obvykle větvené a uchycené k podkladu v jednom místě. Jiné jsou korovité, celé pevně přirostlé k podkladu. Lupenitou stélku, přirostlou k podkladu v jednom místě, mají lišejníky. Trubicovitá stélka je tvořena jedinou velkou, mnohojadernou buňkou, někdy větvenou. Existují i stélky, které mají podobu mnohobuněčného vlákna, často větveného. Všechny tyto rostliny se nazývají stélkaté rostliny. Například sladkovodní zelená řasa parožnatka má stélku dokonale vyvinutou, až 90 cm dlouhou, přeslenovitě větvenou. Svými vlákny kotví na dně čistých stojatých vod. Sladkovodní řasa zvaná žabí símě roste hojně v horských potocích. Její keříčkovitá stélka je podobná snůšce vajíček žab. Hnědé mořské řasy chaluhy, zástupci rodu Sargassum, mají stélku bohatě větvenou. Některé druhy se vznášejí ve vodě pomocí stopkatých plovacích měchýřků. Rostou v obrovských masách v teplých mořích. Podle nich dostalo název Sargasové moře, které se rozkládá v subtropické oblasti Atlantského oceánu. Lišejník zeměpisný, který roste na nevápencových skalách, má stélku zelenavě až citrónově žlutou, políčkovitě rozpraskanou.

Tělo vývojově dokonalejších rostlin se skládá z kořene, který je u většiny druhů uložen pod zemí, a z nadzemní části zvané prýt. Ten se dělí na vegetativní orgány, což je stonek s listy, a na reprodukční orgány, které představují tyčinky a plodolisty, nejdůležitější části květu.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.