Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů
Autor(asi): jen    |    Zobrazit obrázky k referátu    Tisk Vytisknout referát

Island 2


Základní údaje

Potomci Vikingů a Normanů žijí převážně na pobřeží, vnitrozemí je téměř liduprázdné. Více než polovina obyvatel ostrova bydlí v hlavním městě, nebo jeho okolí.
Až do poloviny 13. století existovala na Islandu nezávislá republika, která se v letech 1262-64 dostala pod norskou nadvládu a v roce 1380 spolu s Norskem pod dánskou svrchovanost (Kalmarská unie). V následujících staletích Dánové obsadili většinu světských i církevních úřadů a postupně získali i silné hospodářské pozice.
Ohlas evropských buržoazních revolucí v 30. letech 19. století dal první impuls islandskému národně osvobozeneckému hnutí. Roku 1859 islandština zrovnoprávněna s dánštinou. V roce 1874 bylo rozhodování o vnitřních islandských záležitostech svěřeno Altingu, dánský král si ponechal právo veta. Vyhlášení nezávislosti Norska v roce 1905 dalo nový podnět k aktivizaci národně osvobozeneckého hnutí. 30. 11. 1918 byla podepsána dohoda s Dánskem o personální unii, Island zároveň proklamoval trvalou neutralitu.
Po nacistické okupaci Norska a Dánska obsadily Island v květnu 1940 na základě úmluvy s islandskou vládou o obraně ostrova britské jednotky, v červenci 1941 byly vystřídány americkými oddíly. Lidové referendum v květnu 1944 rozhodlo ve prospěch okamžitého zrušení dosavadního svazku s Dánskem a 17. 6. 1944 byla na Islandu vyhlášena republika.
Pro zajištění svých práv rybolovu rozšířil Island po vyhlášení nezávislosti několikrát pásmo výsostných vod v letech 1952-1975, což vedlo ke konfliktům s Velkou Británií (tzv. sleďové války a čtyřměsíční přerušení diplomatických styků v letech 1975/1976).

Hospodářství

Klíčovým odvětvím je rybolov (treska, sleď) a zpracování ryb, roční úlovek činí okolo 1,5 mil. tun a Island tak zaujímá 3. místo v Evropě.

Kriminalita

Je na velmi nízké úrovni, ale pomalu se zvyšuje. Největší pobouření vyvolávají krádeže, kterých se dopouštějí turisté.
Náboženství
Křesťanství bylo na Islandu pravděpodobně dříve než pohanství, avšak jen na velmi krátkou dobu, než Vikingové vyhnali z ostrova jeho první obyvatele - irské mnichy. Křesťanství bylo přijato a odhlasováno kolem roku 1000 jako oficiální náboženství.
Nejrozšířenějším náboženstvím je luteránství, hlásí se k němu 93 % obyvatel.

Islandština

Patří do skupiny řečí skandinávských, tedy k severské větvi germánských jazyků. Stejnou mateřštinou v dávných dobách hovořili i Dánové, Norové a Švédové. Díky izolaci a především v důsledku pečlivé obrany se islandština od těch dob téměř nezměnila. Prý jediné slovo, které Islanďané bez poznámek převzali bylo \"amen\"

Mýty a legendy

Alfové (skřítci) jsou vedle trollů (obrů) nejvýznamnějšími nadpřirozenými bytostmi žijícími na Islandu. Islanďané tvrdí: Ne, my nevěříme na skřítky, jejich existenci však nevylučujeme.
Sbírka mytologických a hrdinských písní se jmenuje Edda.

Živočišstvo

Na Islandu nežijí skoro žádná zvířata, výjimku tvoří lišky a množství ptáků a ryb.
Chovají se zde koně (asi 75 tisíc) a krávy (asi stejný počet).
Ovce jsou všude, pasou se volně v přírodě, jsou značkovány. Je jich na ostrově dvaapůlkrát více než lidí. Islanďané je nedojí.

Zajímavosti

V roce 1980 přímou volbou zvolená prezidentka Vigdís Finnbogadóttir se stala první ženou na světě v čele státu.
V kronikách ostrova se zachovala jména a příbuzenské vazby všech asi 750 tisíc lidí, kteří tu od roku 874 žili. Island je tak ideálním územím pro genetické výzkumy.
Islanďané nemají rodinná jména jako my. Neříkají si pane inženýre, dokonce ani slečno či pane. Nejdůležitější jsou u nich křestní jména. Ženy sňatkem nemění svá příjmení.
Na ostrově není zvykem používat kapesník, takže při nachlazení všichni popotahují.
Islanďané stavěli vzhledem k nedostatku dřeva jen komplexy malých domků, spojených jednou dlouhou chodbou. Domy měly tenkou dřevěnou konstrukci a ta byla vyplněna drny, které tvořily silné zdi a travnatou střechu. Většinou spalo více lidí na jedné posteli.
Prvními známými návštěvníky ostrova byly irští mniši na konci 8. století. Od 70. let 9. století začali ostrov kolonizovat převážně norští osadníci. V roce 930 byl na Islandu vytvořen Alting, nejstarší parlament na světě (s výjimkou krátkého období 1800-1843) působí dodnes
Hlavní islandskou dopravní tepnou je silnice číslo jedna. Můžete na ní obkroužit s výjimkou západních fjordů celý ostrov.

Zajímavá místa

Vatnajökull
Největší ledovec na Islandu (8400 km˛). Pod ním jsou sopky a ty občas vytvoří mohutné jeskyně horké vody

Alting
V desátém století, koncem prvního období osídlení Islandu, vznikla na ostrově potřeba zavést zákony. Sedláci si tedy v roce 930 založili první parlament světa - Alting. Nejprve museli vyslat čaroděje do západního Norska, aby tam vystudoval. Za tři roky se vrátil se sbírkou zákonů přizpůsobenou islandským podmínkám. Mezitím byl Grímur Geitskör pověřen aby nalezl vhodné místo pro parlamentní sídlo. Objevil je na pláních nedaleko jezera Tinfvallavatn a tam na Tingvellir (islandsky Sněmovní pláně) od roku 930 parlament zasedal. Nejmocnějším mužem v zemi se stal zákonopravce, který znal zákony zpaměti. K jejich sepsání došlo až v roce 1117. Parlament měl moc zákonodárnou, ale o výkonnou už se starat nemohl. Islanďané neměli panovníka ani armádu. Tingvellir je dodnes posvátným místem všech Islanďanů. I když dnes Alting zasedá v Reykjavíku, jde-li o něco mimořádně důležitého, vyrážejí poslanci po vzoru předků na Tingvellir ke Skále zákonů.

Grótagjá
Mnoha kilometrová proláklina, ve které se nachází množství tůní a jezírek. V některých se dá koupat, jiná mají moc velkou teplotu. Proláklina vznikla proto, že se evropský kontinent vzdaluje od amerického.

Hekla
Nejpopulárnější islandská sopka (1471 m), kdysi považována za bránu do pekla. Poté, co na ni v roce 1750 vystoupili dva studenti z kodaňské univerzity a vrátili se živi a zdrávi, strach z Hekly se pomalu ztrácel. V roce 1947, kdy sloup černého dýmu sahal až do výška dvaceti sedmi metrů, mraky popela a kouře zatemnily oblohu a láva pokryla přes dvacet kilometrů čtverečních země. V roce 1510 byl úlomkem kamene při erupci zasažen člověk na Skálholtu, vzdáleném vzdušnou čarou asi čtyřicet kilometrů. Naposledy dala o sobě Hekla vědět mezi únorem a březnem roku 2000.

Reykjahlíd (Dýmová stráň)
Původně to byl největší statek na Islandu (více než dvakrát větší než Lucembursko), který si získla slávu už ve 14. století, kdy se na jeho území v Námaskardu těžila síra a vyvážela se do Evropy. Střelný prach vyrobený z této síry nemohl chybět v žádné válce.

Vestmannaeyjar (Ostrovy západních mužů)
Ostrovy získaly jméno podle irských otroků, kteří byli pravděpodobně prvními obyvateli nejmladších souostroví na světě. Většina ostrovů vznikla z podmořských sopek v období před pouhými pěti až deseti tisíci lety. Poslední ostrůvek Surtsey vznikl v letech 1963-1967. Pouze ostrov Heimaey s asi pěti tisíci obyvateli je nepřetržitě obydlen
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.