Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Maďarsko


Maďarsko, které bylo v minulosti podobně jako naše území součástí rakouské (rakousko-uherské) habsburské monarchie, navázalo v roce 1918 na tisíciletou tradici své státnosti a vytvořilo samostatnou republiku. Rozkládá se v ústředí části Panonské pánve.

POLOHA:

Povrch Maďarska je převážně rovinatý, obklopen horami. Fyzickogeografický vzhled je nejvýrazněji ovlivňován tokem Dunaje. Na východ od Dunaje se rozkládá Velká uherská nížina (Nagy Alfold). Zaujímá polovinu rozlohy země a je odvodňována řekou Tisza a jejími přítoky. Nížinu tvoří z velké části úrodné černozemní půdy ležící pod úrovní 200 m. n. m. Dunaj a Tisza se často rozvodňují.

V pahorkatině severně od nížiny se nachází nejvyšší vrchol země Kekes (1015 m.n.m.). Západně od Dunaje se rozkládá převážně zvlněná krajina s malými kopci, občas přerušená rovinami a jezerem Balaton. Rozloha 60 km2 jej činí největším jezerem střední Evropy. Jezero v sobě ukrývá jedinečnou faunu a flóru. Ačkoli je nížina okolo Dunaje intenzivně obdělávaná, 18 % území je pokryto lesem, a to hlavně v hornatých oblastech.


PODNEBÍ:

Vlhké kontinentální podnebí, charakteristické pro území Maďarska, způsobuje studené zimy. Hluboko ve vnitrozemí jen zřídka ovlivňuje moře počasí. V Budapešti je průměrná teplota v červenci 22 °C a průměrná teplota v lednu 1 °C. Často prší. V Budapešti spadne ročně 600 mm srážek. V létě jsou častým jevem bouřky. V zimě nebývá obvykle studené počasí přerušeno teplejším obdobím. Sníh pokrývá zemi 30 až 40 dní v roce a Dunaj na delší dobu úplně zamrzá.


OBYVATELSTVO:

Maďarsko zaznamenává v posledních letech přirozená populační úbytek, má větší úmrtnost než porodnost. Je v podstatě jednonárodním státem. Přitom víc než čtvrtina Maďarů žije v okolních zemích, zejména v Rumunsku a na Slovensku. Pětina občanů se soustřeďuje v Budapešti. Maďarská městečka mají poměrně vysoký podíl zemědělského obyvatelstva. V pustě je nemálo samot. Maďaři 98 %, Srbové, Chorvati, Slovinci, Němci, Slováci. Hustota osídlení je 114 obyvatel na 1 km2.

podíl městského obyvatelstva 56,2 %
v zemědělství zaměstnáno 15,3 %
v průmyslu zaměstnáno 31,6 %


ZEMĚDĚLSTVÍ:

57 % rozlohy země tvoří orná půda a dalších 13 % pastviny. V důsledku hojných srážek a díky vysokým letním teplotám je nížina okolo Dunaje velmi úrodnou oblastí specializující se především na pěstování kukuřice, pšenice, ječmene, žita, ovsa, cukrové řepy a slunečnice. V zavlažovaných oblastech v údolí řek Tiszy a Korosu se pěstuje rýže. Díky své hojné zemědělské produkci se Maďarsko těšilo na počátku 80. let relativní prosperitě ve srovnání s ostatními zeměmi RVHP. Oblast Kiskunsangu, jižně od Kecskemetu, je důležitou oblastí pěstování ovoce a zeleniny. Okolo Pécsi a jezera Balatonu se pěstuje víno na vývoz. Maďarsko je hlavním vývozcem rychlených kuřat. 18 % povrchu je zalesněno a vytěžené dřevo se zpracovává v závodech papírenského nebo nábytkářského průmyslu umístěných ve vyšších polohách země. Po pádu režimu komunistů prodělalo zemědělství podstatné změny, ačkoli ještě v roce 1993 bylo 6 % farem ve státním a 47 % farem v kolektivním vlastnictví.


HOSPODÁŘSTVÍ:

Maďarsko je průmyslově zemědělská země, zaměřující se na materiálově méně náročné zpracovatelské obory. Jeho hospodářství prochází obtížnou strukturální přestavbou.

Hlavní průmyslová odvětví:
-strojírenství
-hutnictví
-chemie
-textil
-potravinářství

Polovina průmyslové výroby připadá na Budapešť. Nedostatek energetických zdrojů.

Průmysl:

Komunistický režim trval v Maďarsku do roku 1990. Maďarský průmysl byl v té době nucen vyrábět velké množství výrobků nízké kvality. Bojoval ze svou nezávislostí v mezinárodní konkurenci. S obtížemi se s ní vyrovnával i na trzích, kde měl tradičně silnou pozici. Zvláště v zemích bývalého RVHP a bývalé Jugoslávie. Ke konci 80. let činil vývoz a dovoz ze SSSR 25 %.

Dnes se tato situace podstatně mění. Průmysl se podílí 40 % na tvorbě národního důchodu. Z hutnictví je třeba zmínit výrobu oceli v Miskolci a výrubu hliníku v Szekesfehervaru, které je dovážené z Ruska. Zahraniční investice napomohly stávajícímu průmyslu. Příkladem může být výroba autobusů (Maďarsko bylo jednu dobu jedním z největších vývozců autobusů). Navzdory poklesu HDP v roce 1991 pomohla politika tvrdých úsporných opatření obnovit mezinárodní důvěryhodnost maďarské ekonomiky a MMF udělil Maďarsku v roce 1993 velkou půjčku.

Chemický průmysl poněkud zmírnil nedostatek domácích surovin. Kombináty na výrobu hnojiv a polymerů vznikly po válce poblíž Miskolce a Székesfekkérváru. Maďarsko patří k předním vývozcům léčiv (zejména z Budapešti a Debrecenu).


Maďarské průmyslové giganty: závratný růst i boj o přežití

Bývalo to rodinné stříbro, chlouba maďarského socialistického průmyslu. Televize Videton, autobusy Ikarus a žárovky z Tungsramu byly pojmem nejen v Maďarsku, ale v celé východní Evropě.

Tři jména, tři různé osudy, tři cesty, kterými maďarské podniky a země vůbec během posledního desetiletí prošla.

Tungsram byl jedním z prvních klíčových podniků, které byly prodány do rukou obřím nadnárodním společnostem koncem roku 1989 podnik koupil americký koncern General Electric. Z maďarského Tungsramu zbylo dnes jen jméno.

Značku Videoton už ani v žádném maďarském obchodě neuvidíte. Zmizela.

Minulý rok na jaře se pokusil Széles zachránit jiný klenot maďarského průmyslu Ikarus, kdysi jeden z největších výrobců autobusů na světě. Tento podnik měl také problémy, od počátku devadesátých let, kdy byla třetina akcií prodána ruské firmě ATEX, se potácel v problémech.

Hospodářské noviny (2. února 1999)


TĚŽBA SUROVIN:

Maďarsko je poměrně chudé na přírodní zdroje. Ropa a zemní plyn se těží v Szegedské pánvi a údolí Zala. Předpokládá se existence dalších, dosud nevyužitých ložisek zemního plynu. Ročně je vytěženo 14 milionů tun hnědého uhlí z kopců severně od Miskolce a 2 milióny tun černého uhlí z okolí města Pécs. V Maďarsku existují také ložiska bauxitu, zlata a nedávno byla nalezena i ložiska mědi.

Těžba:

černé uhlí -Pécs -Komló
hnědé uhlí -Salgórarján -Tatabánya -Visota
ropa -Nagylengyl -Algyó -Demjén -Szolnok
zemní plyn -Karcag -Szolnok
bauxit -Iszkaszentgyórgy -Guttamási -Halimba
uran -Pécs

Dále:

železná ruda, olovo, zinek, mangan, uran, měď


ENERGETIKA:

79 % energie pochází z tepelných elektráren, 1 % z vodní elektrárny u Vacu. 20 % energie pochází z jedné elektrárny u města Paks, centra ambiciózního jaderně-energetického programu.


DOPRAVA:

Maďarsko má 8500 km železnic, z nichž je 1920 km elektrifikováno. Železniční síť dosud přepravuje velký objem nákladů. Silniční síť o celkové délce 90 696 km obstarává většinu nákladní i osobní dopravy, zvláště po přidružovacích dohodách s EU. Budapešť a Dunajvaros jsou přístavy na Dunaji, splavné toky 1 373 km.



ZAHRANIČNÍ OBCHOD:

Vývoz:
-stroje a průmyslová zařízení
-dopravní prostředky
-chemické výrobky
-bauxit
-hliník
-potraviny (maso, uzeniny, konzervy, víno, ovoce, zelenina)
-lékařské výrobky

Dovoz:
-paliva (ropa, zemní plyn)
-suroviny
-polotovary
-stroje a zařízení
-průmyslové spotřební zboží
-automobily

Hlavní obchodní partneři: Rusko - 30 %


TURISTICKÝ RUCH:

Turistický ruch se stal hlavním odvětvím hospodářství.Rozvíjí se zvláště v oblasti Balatonu a v lesnatých kopcích obývaných mnoha druhy divoké zvěře.



MĚSTA:

Buda a Pest leží na protějších březích Dunaje a kdysi bývaly oddělenými městy. Dnes je spojují dva mosty. Hlavní město Budapešť bylo po druhé světové válce přestavěno (Hitler ji prohlásil za národní pevnost a dva oddíly SS se ji pokusily ubránit před útokem Rudé armády v roce 1945) a stalo se významným turistickým centrem s bohatým kulturním životem. Cikánskou kulturu reprezentuje 5 % obyvatel romského původu. Druhé nejdůležitější město Maďarska Debrecen (217 364) leží na východě nedaleko hranice s Rumunskem. Toto významné kulturní centrum se může pochlubit nádhernými barokními kostely a zároveň je důležitým průmyslovým městem. V Miskolci je umístěna většina důležitého maďarského průmyslu. Dalšími významnými městy jsou Szeged (177 000) a Pécs (169 000)

V Budapešti se stahují mračna

Akciový trh v Budapešti prohloubil svou ztrátu, když jeho indikátor BUX uzavřel o 2,7 procenta níže na úrovni 5355,95 bodů. Od euforie prvních lednových dní tak maďarské akcie ztratily již celých 21 procent, což je mezi burzovními indexy celého světa čtvrtý nejhorší výsledek. Trh doplácí na četné nepříznivé zprávy statistického úřadu, které vrhají stín na dosud nejdynamičtější ekonomiku střední Evropy.

(Hospodářské noviny z 24. 3. 1999)


ZDROJE pro referát:
Obrazový atlas světa (Vydavatelství SLOVART; 1991)
Atlas světa
EKONOM, 11. 17. února 1999
Hospodářské noviny, 24. března 1999-03-24


Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.