Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Nizozemsko 2



Nizozemské království se kdysi nazývalo Nizozemí a patřily k němu i Belgie a Lucembursko. Na území dnešního státu se v minulosti vystřídaly mnohé národy a současná země vznikla ze sloučení městských států Hollandu (ve středu země), Zeelandu (na jihu) a severně položeného Utrechtu. Národní oranžová barva má svůj původ v 16. století. V této době patřilo Nizozemí pod vládu Habsburků, proti jejichž nadvládě se obyvatelstvo bouřilo a roku 1581 vybojoval Vilém Oranžský částečnou nezávislost. Úplnou samostatnost získala tato země na konci třicetileté války, kdy úhlavní nepřítel, Španělsko, uznal nizozemskou nezávislost. Od té doby budovalo svou pozici ve světě zámořských objevů. Své kolonie, převážně v jihovýchodní Asii, ztratilo Nizozemsko po druhé světové válce. Ve 20. století stála Nizozemská monarchie u zrodu Evropské unie a dnes patří k jejím stěžejním členům.
Až na jihovýchodní cíp je celá monarchie plochá a téměř 40% území leží pod úrovní moře. Na ochranu před záplavami se budují hráze, které lemují celé mořské pobřeží země. I v případě Nizozemska platí, že člověk se poučí až ze svých chyb. Osudovou chybou pro obyvatele monarchie byl rok 1953, kdy v lednu postihly zemi katastrofální záplavy právě vinou špatného zabezpečení proti mořské vodě. Každý si totiž postavil hráz pouze na svém pozemku, tedy byly různě velké, pevné, ale hlavně málo stabilní. To mělo za následek úmrtí stovek lidí, zaplavena byla třetina země. Od zmíněného roku 1953 se do roku 2001 postavil systém přehradních nádrží, které jsou stejné a hlavně pevné a již odolné proti přívalům masy vod a tedy chrání téměř celou zemi.
Jak již bylo řečeno, je Nizozemí ideálním zemí pro pěstování cyklistiky. Kolo, to neodmyslitelně patří k nizozemskému národu. Kamkoliv se podíváte, vidíte cyklistu. Na kole tu jezdí každý. Dělník, učitel, žák i ředitel významné firmy. Na každého Nizozemce připadá minimálně jedno kolo, a tak jich je všude požehnaně. Jezdí se na nich do práce, do školy, za zábavou, pro relaxaci, na nákupy. Nizozemsko je jedinou zemí na světě, která má tak dokonalou síť cyklostezek. Silnice nekončí, jako u nás příkopem, ale pokračuje v silnici pro cyklisty. Ve městech mají dokonce cyklisté přednost před automobilní dopravou. Není tedy neobvyklý obrázek dvou povídajících si cyklistů vedle sebe na úzké silnici a za nimi se pomaličku šine autobus městské dopravy. Ostatně, nizozemští cyklisté, a nejenom oni, si se zákazy a dodržováním pravidel silničního provozu příliš hlavu nelámou. Doleva, doprava, na červenou, to je jedno, hlavně, že jedu, mám zvonek a všichni mi uhnou. Mám přece kolo a kolo je tu pánem. Těmito několika větami by se dal průměrný nizozemský cyklista stručně a jasně charakterizovat.
Tulipány a sýry. Toto jsou další dvě ingredience, které dělají Nizozemsko svébytnou a originální zemí. Prvního jmenovaného si zde váží jako zlata. Však na tulipánech se dají vydělat miliony. Stačí mít rozlehlé skleníky, silný hlas a štěstí při každodenním obchodování na burze. A ty sýry. Jelikož přímořské části země jsou bývalé mořské dno, které je vysušené, jsou tyto plochy vhodné jako travnaté louky. A na každé louce se pase nespočet krav, které dávají nespočet hektolitrů mléka, z nichž vzniká typický nizozemský sýr s dírami uprostřed, s kořeněnou chutí a neodmyslitelným aroma. Výrobu sýrů vám nikdo neprozradí, protože tvrdí, že právě ten jejich je 100% nizozemský a prozrazením receptury by jej vyráběl každý.
Velmi důležitým rysem nizozemské mentality je otevřenost a přátelskost místních lidí, tedy vyjma velkých měst, jakými jsou například Amsterodam nebo Rotterdam. Každý se na vás usmívá, snaží se vám pomoci a ptá se odkud jste. A zde nastává první zádrhel, jelikož minimum obyvatel tuší, kde se Česká republika nachází. Když řeknete Československo, tak si někdo matně vzpomene, ale je trestuhodné, devět let po rozdělení, neznát polohu samostatné České republiky. Alespoň pro našince. Žádný zádrhel ale nenastal, jelikož jim můžete onu mýlku vysvětlit, rádi se nechají poučit. Komunikace s nizozemským obyvatelstvem je velmi jednoduchá a příjemná. Vedle svého rodného jazyka, ovládá každý Nizozemec perfektně angličtinu. Důvod je praktický. Angličtina se vyučuje již na základních školách a tím stylem, že je na stejné úrovni, jako rodný jazyk. Na druhém stupni základních škol si žáci volí předměty, které mají pouze v angličtině. Vysvětlení tohoto jevu je velmi jasné. Holandština není jazyk světový, v žádné jiné zemi (kromě kolonií, které monarchie vlastní) je jí nemluví, a proto se Nizozemci učí i jazyk světový, prý, aby se ve světě neztratili. Tedy, umíte-li anglicky, můžete bez obav vyrazit do této krásné země.
Nizozemská otevřenost je patrná na každém kroku. Tolerance cizích ras je zde samozřejmostí, na ulicích bez problému komunikuje černoch s bělochem a přidává se k nim snědý občan. Každý se hrdě hlásí ke své zemi, ale srdcem jsou už Nizozemci.
A proč se Nizozemsku říká často Holandsko? Označení Holandsko není správné, protože tento název označuje jen část země, a to provincie Noord Holland a Zuid Holland, tedy přímořské provincie. Je to něco, jako kdybychom pod označení Čechy zahrnovali i Moravu.




Nizozemsko
Obecné:
Originální název: Koninkrijk der Nederlanden
Užívaný název: Nizozemsko
Český název: Nizozemské království
Anglický název: Netherlands
Poloha: 3°-7° v. d. a 50°-54° s. š.
Využití plochy: 25% orná půda, 25% pastviny, 8% lesy, 42% ostatní
Vodstvo: nejdelší řeka - Rýn (1 326 km)
Biota: lesy mírného pásu
Reliéf: nejvyšší bod - Vaalserberg (321 m), nejnižší bod - Prins Alexanderpolder (-7 m)
Klima: mírný pás
Hlavní město: Amsterdam (724 000 obyv.)
Správní členění: 12 provincií
Obyvatelstvo:
Počet obyvatel (2004): 16 318 199
Národnostní složení: Nizozemci 91%, Turci 1,3%, Arabové
Hustota zalidnění: 378 obyv./km2
Náboženství: katolíci 31%, protestanti 21%, bez vyznání 40%
Úřední jazyk: nizozemština
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.