Splhej.wz.cz - Referáty a čtenářský deník - domů

Tropické deštné pralesy


Co je tropický deštný prales?



Tropický deštný prales je nejproduktivnějším a nejkomplexnějším ekosystémem na světě. Rozkládá se mezi obratníky Raka a Kozoroha (mezi 20° 30? severní a jižní šířky od rovníku). Roční souhrn srážek se zde pohybuje od 380 do 1000 cm a teplota kolísá mezi 20 °C až 30 °C. V tomto teplém mlžném skleníkovém prostředí vyživovaném tropickým sluncem se rychle vytváří vysoký, svěží, vždy zelený prales, který kvete a plodí po celý rok. Původní substrát je zde ovšem poměrně chudý, neboť les zadržuje prakticky všechny cenné živiny.
Nejstarší nenarušené ?primární? deštné lesy jsou pravděpodobně milióny let staré. Přestože prales může po svém vymýcení rychle regenerovat, ?sekundární? les, který tak vzniká lze rozeznat ještě po několik staletí. Dlouhodobé a neměnné podmínky vedou k úžasné pestrosti rostlin a živočichů. Žije zde proto mnohem více druhů než v jakémkoliv jiném prostředí. Některé z nich jsou velmi vzácné. Voda je neodmyslitelnou součástí džungle a bažiny, říční břehy a pravidelně zaplavovaná území umožňují vznik typických deštných pralesů. Některé tyto rysy nalezneme i u tropických vlhkých lesů. Ty rostou v oblastech s nižšími srážkami sezónního charakteru a některé stromy zde v suchých obdobích dokonce shazují listy. Deštné pralesy můžeme nalézt i v některých částech subtropického a mírného pásu.
Tropické deštné pralesy jsou biologicky nejproduktivnějšími ekosystémy. Jejich bohatství, komplexnost a význam jsou zdrojem jejich hodnoty a nezastupitelnosti. Dnes jsou však, bohužel, díky rozsáhlému ničení a intenzivnímu využívání velmi ohroženy.


Úžasná rozmanitost

I přestože tropické pralesy zaujímají pouhých 7% zemského povrchu, žije zde více než polovina všech rostlinných a živočišných druhů. (např. na svazích jediné spoky na Filipínách roste více druhů stromů než v celých Spojených státech; v jihoamerické Kolumbii, která je přibližně stejně velká jako New York, ale je pokryta pralesem, hnízdí 1395 ptačích druhů ? v New Yorku pouze 195 druhů) Jediný strom v deštném pralese může hostit až 1200 druhů brouků.
Deštný prales ovšem své bohatství nedává okázale najevo. Není to, jak si někdy představujeme, neproniknutelný a hlučný les s pestrobarevnými a nebezpečnými zvířaty která zdobí stromy a vyskakují zpoza každého křoví. Zastíněné bylinné patro je poměrně řídké a chůze zde není nijak obtížná. Koruny stromů rozkládají svůj baldachýn ve velké výšce a jejich kolmé kmeny tvoří světovou galerii. Navzdory tlumenému zvuku kapající vody, bzučení a vrzání hmyzu a občasnému zavolání ptáka zde vládne atmosféra ticha a klidu. Teprve při bližším zkoumání objevíme tu úžasnou rozmanitost pralesa.
Téměř každý strom náleží k jinému druhu. Motýl, který proletí osamoceným slunečním paprskem, zazáří jako nápadná barevná skvrna ? je však jen jedním zástupcem neuvěřitelných stovek druhů, které živí na malém území pralesa.


Celkový pohled

Pralesy se nalézají ve čtyřech hlavních světových biogeografických zónách ? Etiopská oblast ; Orientální oblast ; Pralesy netropické oblasti ; Zvláštní pralesy . Současné rozšíření pralesů je důsledkem jejich předchozího rozvoje. Dosud zůstaly zachovány některé spojovací články mezi pralesy na kontinentech, které jsou dnes od sebe odděleny. Jak se kontinenty navzájem oddalovaly, měnilo se podnebí a vznikaly nové druhy rostlin a živočichů.
Kdysi pokrývaly pralesy 14% zemského povrchu. Za posledních 200 let, a především od roku 1945, se tato plocha zmenšila na polovinu. Tropické pralesy byly zničeny mnohem rychleji než jakákoliv jiná přírodní společenství. Z celkové rozlohy deštných pralesů, která činila 900 miliónů hektarů. Je každý rok zdevastováno nebo vážně ohroženo 20 miliónů hektarů. Zelený pás pralesů, který obepíná naší planetu, je již ohrožen a vlastně odsouzen ke zničení.
Ztráta obrovského množství vody, která v nich koluje, by mohla ovlivnit cyklus vypařování a srážek, který tvoří počasí na Zemi.

Vrstvy a rozdělení pralesa

V hlubinách původního pralesa dopadá na zem jen velmi málo světla. Přízemní patro je tvořeno tenkým kobercem listů a zbytků padlých stromů. Ve stínu korun vysokých stromů rostou různě vysoké stromky a keře, tvořící nižší vegetační patra. Kmeny nových stromů se ve své pouti za světlem rozvětvují až ve výšce 30 metrů. Koruny těchto stromů, jejich listy a větve tvoří poloprůsvitný strop. Některé stromy jsou pravými obry a vysoko převyšují úroveň korunového patra. Kořeny pralesních stromů směřují kolmo do země, aby mohly získávat minerály a vodu z hlubších míst, protože chudá povrchová půda jim toto neumožňuje.

ROZDĚLENÍ:



KORUNOVÉ PATRO
Obří předrůstavé stromy vyčnívají nad klenbu korun galeriového pralesa v Peru. Protože se koruny těchto stromů ocitají mimo dosah vlhkého mikroklimatu vlastního pralesa, jsou často opadavé. To vytváří ideální podmínky pro hřadování a hnízdění ptáků.

STROMOVÉ PATRO
V prostoru pod korunami roste mnoho keřů a menších stromů. Stromové patro může být řídké, nebo naopak hustě zapojené.

DNO PRALESA
Z tenké vrstvy půdy v jávském pralese vyrůstá typická řídká a neduživá vegetace. Mnoho klíčících semen nepřežije. Koberec odumřelých listů poskytuje obživu mnoha druhům drobného hmyzu.
Obří stromy


Obry pralesů jsou tzv. předrůstavé stromy. Jsou to jednotlivé stromy, které ční nad úrovní korunového patra. Hrdě se tyčí nad širokým mořem listí a žijí tak nejen ve slunečním světle. Díky proudícímu vzduchu tu vzdušná vlhkost pravidelně klesá na méně než 50 procent oproti přízemním vrstvám pralesa. V poledne, kdy je vzduch nejsušší, se může fotosyntéza zcela zastavit až do odpoledních hodin, kdy klesne teplota a stoupne vlhkost.

Podpůrné systémy

Kmeny předrůstavých stromů nesou v deštném pralese největší váhu. U různých stromů se proto vyvinula rozmanitá řešení tohoto inženýrského problému.
Jedním z nich jsou pilíře. Tyto tenké deskovité útvary rozšiřují bázi kmene a rozkládají tak jeho váhu. Pilíře mnohých stromů mohou být tak velké a přitom tak tenké, že je původní obyvatelé pralesa používají jako prkna a desky.

Život ve stínu

Zešeřelý svět na dně pralesa je domovem pozemních ptáků a savců. Zatímco někteří se živí kořínky, jiní slídí po zemi a hledají jedlé houby nebo plody. V tomto prostředí je výhodou dobře vyvinutý čich. Drobní živočichové žijící ve vrstvě napadaného listí jsou bohatým zdrojem potravy.
Významnými konzumenty přízemních pater jsou hlodavci. Někteří z nich tvoří velmi významnou roli v rozšiřování pralesů. Mnozí ptáci žijí téměř výlučně na temném dně pralesa.

Mezi skvrnami světla

Na místě, kde se skácel velký strom, se objevil prostor v klenbě korun a sluneční světlo proniká do spodních pater pralesa. Totéž se děje na okrajích pralesů nebo na říčním břehu. Bujná vegetace na těchto místech přitahuje býložravce. Malí kopytníci spásají listy mezi skvrnami slunečního světla.

Řeky života

Nížinný prales je prostoupen nesčetnými potoky a řekami. Spojení mezi stromy a vodou je tak těsné, že do sítě vazeb pralesní ekologie jsou zapojeny dokonce i ryby. Některé ryby se živí spadlými plody a semeny, zvláště v pralesích , které jsou často zaplavovány.
Bohatý život podél říčních toků přitahuje také mnohé vodní dravce. Amazonská arapaima je jedna z největších masožravých ryb a také schopna dýchat vzdušný kyslík.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Praha.